Hlavní Menu > Aktuality
Rozhovor J.E. Velvyslankyně MA Keqing pro Parlamentní Listy

2016-06-08 16:30

1. Jak byste s odstupem zhodnotila návštěvu vašeho prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku a můžete zmínit reakce čínských médií na ni?

Státní návštěva prezidenta Xi Jinpinga v České republice proběhla zcela úspěšně. V době návštěvy podepsaly hlavy obou států společné prohlášení, jímž se vzájemné vztahy posunuly na úroveň strategického partnerství, a začala nová éra vztahů obou zemí. V oblasti ekonomiky a obchodu přinesla návštěva bohaté výsledky. V českých médiích jsem zaznamenala zprávu, že podle nově uzavřené investiční dohody mají čínské investice do České republiky dosáhnout výše 95 miliard korun. Je možné říci, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi dospěla do nebývalé hloubky i šíře.

Návštěva prezidenta Xi v České republice byla první návštěvou nejvyššího státního představitele Číny za 67 let od navázání diplomatických styků mezi Čínou a Českou republikou. Jako událost historického významu samozřejmě vzbudila velkou pozornost napříč čínskou společností. Všechna hlavní média zevrubně informovala o české politické, ekonomické, geografické, kulturní i společenské situaci a v Číně vyvolala „českou horečku“. Většina obyvatel Číny má z minulosti dobré vzpomínky na pomoc poskytovanou Československem, dále pozitivní představu o přírodních krásách Česka a jeho bohatém historickém a kulturním dědictví a náhle se zlepšuje jejich celkové povědomí o České republice a image Česka. Stále více čínských společností je ochotno zde investovat a stále více čínských občanů si přeje Česko navštívit. Vím například, že mnoho Číňanů zmiňuje Českou republiku mezi deseti zeměmi, které určitě chtějí v životě vidět.

2. Do jaké míry posílí podobné návštěvy na nejvyšší úrovni hospodářské a ekonomické vztahy obu zemí?

Česká republika leží v srdci Evropy, má poměrně dobrou železniční, silniční i leteckou infrastrukturu a představuje jednu z důležitých zemí při propojování Číny s Evropou v rámci iniciativy „Pásmo a Stezka“. Česko je také tradiční průmyslová země se silnou průmyslovou základnou a uceleným systémem výroby. Nepřetržitě zde dochází k vědeckým a technologickým inovacím, úroveň a kvalita vzdělání obyvatelstva je běžně poměrně vysoká a obě země se v mnoha ohledech výborně doplňují.

Návštěva prezidenta Xi v České republice pomohla obrátit k Česku pozornost dalších čínských podnikatelů. Obě strany podepsaly memorandum o spolupráci v oblasti cestovního ruchu a průmyslových parků a mezi podniky z obou stran bylo podepsáno patnáct dohod a smluv. Příslušná ministerstva rozhodla, že letos vypracují a implementují plán spolupráce v rámci iniciativy „Pásmo a Stezka“; Čína a Česko dále posílí technologickou a průmyslovou spolupráci v silných oblastech každé ze stran tak, aby oběma stranám přinášela výhody a zisk. Čínsko-česká ekonomická a obchodní spolupráce bude zároveň vytvářet náležitý příkladný efekt v regionu. Věřím, že v budoucnosti bude role České republiky v rámci propojování rozvojových strategií Číny a Evropy v rámci iniciativy „Pásmo a Stezka“ ještě výraznější.

3.

Proč si myslíte, že je v Česku otázka Tibetu tak masivně spojována s porušováním lidských práv v Číně?

Jak se říká, „fakty vítězí nad přesvědčováním“. K otázce týkající se Tibetu zde čtenářům nabídnu pár historických faktů a informací o tamní skutečné situaci.

Za prvé, Tibet je odedávna neoddělitelnou součástí Číny. Od 13. století za dynastie Yuan zahrnuje čínská ústřední vláda Tibet oficiálně do jurisdikce své ústřední správy. Na mezinárodní scéně žádná země ani vláda neuznaly nezávislost Tibetu.

Za druhé, starý Tibet v dobách vlády dalajlámů byl teokratickou feudální nevolnickou společností, temnější než Evropa ve středověku. V těchto dobách majitelé nevolníků, kteří tvořili 5 % tibetského obyvatelstva, vlastnili v Tibetu naprostou většinu výrobních prostředků a materiálního bohatství, avšak zbylým 95 % obyvatelstva, nevolníkům, nepatřilo vůbec nic. Neměli žádnou osobní svobodu, o lidských právech nemluvě. Britský válečný zpravodaj Edmund Candler, který v minulosti navštívil Lhasu, uvádí ve své knize The Unveiling of Lhasa (Odhalení Lhasy) o tehdejším Tibetu, že „místní obyvatelé žijí stále ještě ve středověku“ a „v této zemi vládne feudalismus, dalajlámové jsou svrchovaní panovníci a zemědělci jsou jejich otroky“. Tuto skutečnost ve svých knihách podrobně zachycují i britský obchodní zástupce žijící mnoho let v Tibetu Charles Bell a americký tibetolog Melvyn Goldstein.

Za třetí, přechod od feudální nevolnické společnosti k moderní civilizované společnosti v dnešním Tibetu znamenal pro životy většiny Tibeťanů kvalitativní skok. Současně s rychlým hospodářským rozvojem jsou dobře chráněny a předávány i tibetské náboženství, kultura a zvyky. V České televizi byl nedávno vysílán televizní dokument Tibet-střecha světa, který ukazuje ochranu přírodního prostředí Tibetu, tamní kulturní tradice a zvyky a radost ze života jeho obyvatel. Doufám, že čeští přátelé, kterým doopravdy záleží na Tibetu, si přečtou více o jeho dějinách, a pokud budou mít příležitost, tak Tibet i osobně navštíví a přesvědčí se o jeho rozvoji a proměnách.

4. Někteří odborníci varují před čínskými investicemi. Ty prý moc nemíří do výroby, ale slouží k získávání vlivu v zahraniční politice a PR...

Zahraniční investice čínských podniků jsou nutnou podmínkou pro dosažení určitého stupně rozvoje čínské ekonomiky a jsou potřeba pro podílení se na světové alokaci zdrojů a konkurenci na trhu. Do konce loňského roku již v zahraničí působilo 18 500 čínských investorů, kteří zde založili téměř 30 tisíc podniků, a celkový objem zahraničních investic přesáhl bilion USD. Jen v roce 2015 dosáhly přímé zahraniční investice čínských firem výše 104,1 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 16 %. Celkově vzato má Čína poměrně výrazné přednosti v mnoha oblastech jako např. železnice, elektrická energie, telekomunikace nebo výstavba infrastruktury, které se navzájem doplňují s přednostmi mnoha zemí v oblasti surovin, trhu a technologií. Investice čínských podniků zvýšily místní zaměstnanost, podpořily hospodářský a sociální rozvoj daných zemí a obecně jsou všemi stranami hodnoceny pozitivně.

V posledních více než dvou letech se čínské investice v Česku stále zvyšují a v současnosti dosahuje celková suma investic výše 1,6 miliard USD. Toto je více než dvojnásobek stavu před třemi lety a já věřím, že čínské investice ještě porostou a jejich společenský přínos bude stále patrnější. Podle neúplné statistiky ke konci března letošního března vytvořilo 26 čínských firem v České republice dohromady 3300 pracovních míst, což je očividným přínosem pro místní ekonomický rozvoj a životy zdejších obyvatel. Čínské společnosti v Česku také kladou stále větší důraz na společenskou odpovědnost a zapojují se do zdejších aktivit pro obecné blaho. Obraz firmy mimo jiné reprezentuje obraz její země a v tomto smyslu chování čínských podniků v zahraničí v sobě také odráží image Číny. Myslím, že tato situace platí pro každou zemi.

5. Objevil se i názor, že projekt Hedvábné stezky by mohl sloužit k vývozu komunistické ideologie po Eurasii. Co vy na to?

Čína již na konci 70. let minulého století na samém začátku reforem a otevírání se světu opustila ideologická omezení a o spřízněnosti od té doby nerozhoduje podle ideologie. Na celém světě jsme navázali řadu nejrůznějších partnerství, respektujeme společenský systém a cestu rozvoje, které si každá země samostatně zvolila, neusilujeme o dominanci v regionálních záležitostech, nevměšujeme se do vnitřních záležitostí jiných zemí a trvale usilujeme o mírový rozvoj a společnou prosperitu. Čínou v novém historickém období předložená iniciativa „Pásmo a Stezka“ slouží výhradně účelu mírové spolupráce.

Iniciativa „Pásmo a Stezka“ je v prvé řadě pokračováním tradice starodávné Hedvábné stezky a je charakterizovaná otevřeností, inkluzí a vzájemností. Nestanovuje omezení pro lokalitu ani účastníky a zapojit se do ní mohou všichni zájemci ze stran států a mezinárodních a regionálních organizací. Dodnes na iniciativu reagovalo pozitivně již přes sedmdesát zemí a organizací a více než třicet zemí včetně České republiky podepsalo s Čínou memorandum o porozumění o společné podpoře iniciativy. „Pásmo a Stezka“ klade důraz na principy společné diskuse, společného budování a sdílení, to znamená, že bere v úvahu zájmy a obavy všech stran, nechává plně projevit jejich přednosti a potenciál a usiluje o propojení rozvojových strategií všech zúčastněných zemí, aby se přednosti všech navzájem doplňovaly. Je zřejmé, že iniciativa „Pásmo a Stezka“ je „globální plán“, který Čína nabídla k podpoře rozvoje světové spolupráce a že výsledná ideologie je zcela irelevantní.

6.Mohla byste nějak jednoduše vysvětlit pojem "socialistická tržní ekonomika"?

V roce 1978 si Čína učinila historické rozhodnutí koncentrovat se na budování ekonomiky, provádět reformy a otevírat se světu. V roce 1984 třetí plenární zasedání 12. sjezdu KS Číny prostřednictvím Usnesení o reformě ekonomického systému konstatovalo, že základním úkolem reforem je budovat vitální a modernizovaný socialistický tržní ekonomický systém s čínskými rysy. Tímto jsme zahájili nové období budování a neustálého zdokonalování socialistického tržního hospodářství.

Po třiceti letech těžké práce se Čína nejen posunula od úsilí nasytit a ošatit obyvatelstvo k úsilí o jeho dobré zabezpečení, ale navíc v příštích pěti letech dokončí budování zabezpečené společnosti a splní tak svůj tzv. stoletý cíl. Praxe dokazuje, že socialismus a tržní ekonomika mohou existovat společně a že systém socialistické tržní ekonomiky je správná cesta vyhovující domácím podmínkám Číny. V současnosti Čína urychleně zdokonaluje systém socialistického tržního hospodářství, všestranně prohlubuje ekonomické reformy, zvýrazňuje základní roli trhu v procesu alokace zdrojů, stimuluje vitalitu tržní ekonomiky a s oporou o socialistický systém zajišťuje společenskou spravedlnost. Věříme, že díky všestrannému prohlubování reforem a neustálému otevírání se světu bude socialistická tržní ekonomika Číny stále stabilnější a efektivnější.

7.Jak je tedy možné, že v Číně fungují lidé jako například Jack Ma, zakladatel firmy Alibaba, nejbohatší Číňan s majetkem někde kolem davaadvaceti miliard dolarů?Co si myslíte o tom, že jedno procento nejbohatších lidí světa vlastnilo v roce 2015 stejně, jako zbytek světového obyvatelstva?

Od začátku reforem a otevírání se světu se v Číně objevilo množství vynikajících podnikatelů. Především po vstupu Číny do WTO spolu s neustálým zdokonalováním socialistického tržního hospodářství s čínskými rysy se tržní prostředí stále zlepšovalo a objevovalo se více příležitostí k rozvoji. Do popředí pak vystoupili podnikatelé světového formátu jako Jack Ma, kteří díky svému nadání, neustálým inovacím a poctivému podnikání dosáhli obrovských úspěchů, stali se lídry čínského a dokonce globálního průmyslu a přinesli nejen rozvoj daných odvětví, ale také mnoho pracovních příležitostí. Podle seznamu „Global Rich List“, který na konci loňského roku zveřejnil Hurun Research Insititute, už 596 osob z Pevninské Číny vlastní majetek přesahující miliardu USD, a Čína tak v tomto ohledu poprvé překonala Spojené státy.

Rozšiřování mezery mezi bohatými a chudými je celosvětový fenomén, který vzniká v určitém stádiu rozvoje společnosti. Slavná hypotéza zvaná Kuznetsova křivka předpokládá, že u země přecházející k průmyslové civilizaci se v raných stádiích ekonomického růstu nerovnost příjmů rychle zvyšuje, později se však dočasně stabilizuje a v pozdějších stádiích industrializace se opět postupně snižuje. V současnosti na celém světě včetně Spojených států představuje nerovnost mezi bohatými a chudými stále závažný problém.

V minulých třiceti letech Čína úspěšně vyvedla z chudoby 600 milionů lidí, což ve světové historii snižování chudoby představuje zázrak. Současně musíme otázku majetkové nerovnosti stále brát velmi vážně. Čínská vláda na tento problém klade velký důraz a v současnosti usilujeme o zmenšení majetkových rozdílů prostřednictvím zlepšení systému sociálního zabezpečení, zdokonalení mechanismu chodu ekonomiky či posílením daňové správy. Za posledních sedm let Giniho koeficient v Číně nepřetržitě klesá, což ukazuje, že naše úsilí se vyplácí.

8. Myslíte si, že jaké výhody současný rychlý rozvoj bilaterálních vztahů přínese českým firmám a životu českých občcanů ?

V posledních více než dvou letech probíhají mezi Čínou a Českou republikou časté návštěvy na vysoké úrovni, obchod a investice probíhají stále aktivněji, v oblasti kulturní aj. mezilidské výměny se neustále objevují nové události, výměna mezi regiony zažívá jeden vrchol za druhým a čínsko-české vztahy vstoupily do historicky nejaktivnějšího a nejproduktivnějšího období. Během návštěvy prezidenta Xi v České republice letos v březnu podepsaly obě strany mnoho dohod a obchodních smluv týkajících se posílení spolupráce v oblastech všeobecného letectví, průmyslových parků, investic do infrastruktury cestovního ruchu, energetiky, těžby, bankovnictví a financí, což českým podnikům přináší významné příležitosti a pro obyvatele Česka vytváří další pracovní příležitosti.

V nedávné době mezi oběma zeměmi vzniklo několik přímých leteckých linek, které velmi usnadnily cestování za účelem turistiky, studia i obchodu. V roce 2015 navštívilo Českou republiku 28,5 milionů čínských turistů, což představuje nárůst o 35 % oproti roku 2014 a 1,5násobek počtu za rok 2013. Rychlý nárůst počtu turistů přijíždějících do České republiky bezpochyby podporuje rozvoj zdejšího odvětví cestovního ruchu a souvisejících odvětví. Vstup tradiční čínské medicíny do Česka zase zdejším obyvatelům přináší větší výběr při péči o zdraví. Kromě toho výměna mezi oběma zeměmi v oblasti filmu, televizních seriálů, kreslených seriálů, divadla a uměleckých vystoupení obohacuje každodenní kulturní život Čechů.

9.Některé titulky hlásají: Země v Pacifiku závodí ve zbrojení. Právě v této oblasti je několik sporných míst, o které Čína přes nesouhlas USA usiluje. Mohla byste popsat možný vývoj tamní geopolitiky?

Chápu, že Vaše otázka míří především na situaci v Jihočínském moři. Především chci vysvětlit, že Čína má svrchovanost nad ostrovy a útesy v Jihočínském moři a nad přilehlými vodami. Suverenita v tomto ohledu má dostatečný historický a faktický základ a do 70. let 20. století proti ní nevznesla námitky žádná země světa. Jen proto, že v Jihočínském moři byla objevena bohatá ložiska ropy a zemního plynu, začaly některé země postupně okupovat ostrovy a útesy čínského souostroví Nansha (též Spratlyho ostrovy) a zde leží podstata sporu v Jihočínském moři.

Do sporu v Jihočínském moři již nějakou dobu zasahují jisté země ležící mimo tuto oblast, neustále sem vysílají vojenské lodě a letadla a zvyšují vojenské nasazení v regionu. To, že Čína na vlastních ostrovech a útesech souostroví Nansha buduje potřebná obranná a veřejná zařízení, je v souladu s nároky podle mezinárodního práva, zároveň jsou tímto zlepšovány životní podmínky osob na ostrovech a proplouvajícím lodím všech zemí jsou jen poskytovány potřebné služby veřejných zařízení. Je zřejmé, že toto nemá nic společného se závody ve zbrojení a militarizací.

Čína trvale vykonává mírovou zahraniční politiku a defenzivní politiku národní obrany, nezapojuje se do závodů ve zbrojení a aktivně chrání mír a stabilitu v dané oblasti a ve světě. Zároveň také doufáme, že ostatní země v regionu i mimo něj se více zapojí do ochrany míru a stability.

Čína zastává řešení sporu v Jihočínském moři prostřednictvím vyjednávání a konzultací přímo zúčastněných stran a neschvaluje, neakceptuje a nepodílí se na takzvané mezinárodní arbitráži jednostranně předložené Filipínami. I nadále budeme provádět mírové řešení sporů prostřednictvím vyjednávání a konzultací a v souladu s mezinárodním právem budeme pevně chránit svobodu všech zemí týkající se plavby a přeletu v Jihočínském moři a mír a stabilitu v této oblasti.



< Suggest To A Friend >
 
     <Print>