Vážený předsedo pane Šlápoto,

milí přátelé, dámy a pánové,

dobré odpoledne!

Děkuji panu předsedovi za pozvání do Československého ústavu zahraničního. Velmi rád s Vámi dnes pohovořím o aktuální situaci v Číně a o čínsko-českých vztazích.

Letos v Číně uplynulo 40 let od zahájení reforem a otevírání se světu. Za posledních čtyřicet let čínský národ díky neúnavnému úsilí a za podpory mezinárodního společenství dosáhl historických úspěchů. V současnosti je Čína druhou největší ekonomikou světa, největší průmyslovou zemí a zemí s největším objemem obchodu se zbožím. V Číně bylo zbaveno chudoby již více než 700 milionů obyvatel a intenzivně se zde rozvíjí oblast školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení a další. Od světové finanční krize přispívá čínská ekonomika z více než třiceti procent k růstu světové ekonomiky. Čína učinila závazek dovést boj s chudobou do úspěšného konce a do roku 2020 vymýtit absolutní chudobu podle současné definice.

Reformy a otevírání se světu jsou v zájmu obyvatel Číny a také přinášejí prospěch všem zemím světa. Pro Čínu v nové éře je nejlepší připomínkou tohoto výročí další prohlubování reforem a otevírání se světu. Letos v dubnu prezident Xi Jinping ve svém vystoupení na Asijském fóru v Boao oznámil čtyři hlavní iniciativy pro další zvýšení míry otevřenosti, které zahrnují výrazné usnadnění přístupu na čínský trh, optimalizaci investičního prostředí, posílení ochrany duševního vlastnictví a aktivní rozšiřování dovozu. V současnosti jsou tyto iniciativy uváděny do praxe.

Minulý pátek se v argentinském Buenos Aires konal třináctý summit skupiny G20. V situaci, kdy světová ekonomika stojí před historickou volbou ohledně svého dalšího směřování, přednesl čínský prezident Xi Jinping významný projev nazvaný „Pohleďme za horizont a řiďme světovou ekonomiku správným směrem“, v němž vyzval všechny země ke vzájemně výhodné spolupráci a učinil čtyři návrhy:

Za prvé, zachovat otevřenou spolupráci a chránit mnohostranný systém obchodu. Čína je pro provedení nezbytné reformy Světové obchodní organizace, která by měla především udržet klíčové hodnoty a základní principy WTO, jimiž jsou otevřenost, inkluze a nediskriminace, a měla by zaručit rozvojovým zemím jejich zájmy spojené s rozvojem a politický prostor. Za druhé, zachovat ducha partnerství a posílit koordinaci makroekonomických politik. Posilování koordinace politik znamená jednak objektivní potřebu pro růst světové ekonomiky a také odpovědnost, kterou mají nést hlavní ekonomiky světa. Rozvinuté ekonomiky by při vytváření měnové a fiskální politiky měly věnovat více pozornosti dopadům na země s rozvíjejícími se trhy a na rozvojové země a snažit se tyto dopady snižovat. Za třetí, pokračovat v inovacích, a tím podporovat dynamiku hospodářského růstu. Je potřeba jednak podporovat inovace a povzbudit hlubokou integraci mezi digitální ekonomikou a reálnou ekonomikou, a také je potřeba věnovat pozornost rizikům a výzvám, které přináší užívání nových technologií, posílit vytváření institucionálního a právního systému a klást důraz na vzdělání a pracovní školení. Je potřeba jednak vycházet z vlastního rozvoje a plně rozvinout potenciál inovací, ale také je potřeba otevřít se a podporovat šíření nových technologií a nových poznatků, aby inovace přinášely prospěch více zemím a jejich lidem. Za čtvrté, pokračovat na základě principů všeobecné prospěšnosti a společného zisku, a tím podporovat rozvoj celého světa. Je potřeba pokračovat v myšlence rozvoje, v jehož středu stojí běžní lidé, v rámci globální koordinace makroekonomických politik nadále dávat prioritu otázkám rozvoje, chránit zájmy a prostor pro rozvoj rozvojových zemí a podporovat skutečně spravedlivý rozvoj globální ekonomiky.

Před měsícem jsem měl příležitost doprovázet prezidenta Zemana na prvním Čínském mezinárodním veletrhu dovozu. Jednalo se o celosvětově první velký veletrh uspořádaný na národní úrovni a zaměřený na dovoz. Této akce se zúčastnili zástupci celkem 172 zemí, regionů a mezinárodních organizací a více než 3600 firem. Veletrh se odehrál na celkové ploše 300 tisíc metrů čtverečních, navštívilo jej přes 400 tisíc domácích i zahraničích nákupčích a byly zde uzavřeny dohody o obchodech zamýšlených během jednoho roku ve výši 57,83 miliard amerických dolarů. Prezident Zeman vedl delegaci složenou z ministrů zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy a více než šedesáti podnikatelů. Česká expozice zahrnovala mnoho reprezentativních produktů jako křišťálové sklo Moser, vozy Škoda, nákladní automobily Tatra, klavíry Petrof atd. a u čínských spotřebitelů vzbudila velký zájem. Prezident Zeman v českém pavilonu vlastnoručně zahrál na klavír a spolu s čínským prezidentem si připili českým pivem. Firmy z obou zemí spolu podepsaly řadu obchodních a investičních dohod a věřím, že toto povede k posílení českého vývozu do Číny. Prezident Zeman v Číně uskutečnil bilaterální setkání s prezidentem Xi, během nějž si obě strany vyměnily názory na hlavní otázky společného zájmu. Máme všechny důvody věřit, že za osobního nasazení vedoucích představitelů obou zemí a společného úsilí všech stran má čínsko-česká spolupráce velmi slibné vyhlídky do budoucna.

Rozvoj čínsko-českých vztahů v posledních letech probíhal rychle, všestranně a se silnou dynamikou. V roce 2015 Česká republika aktivně zareagovala a podpořila iniciativu „Pásmo a stezka“ a podepsala s Čínou mezivládní memorandum o společné podpoře této iniciativy. V následujícím roce pak obě strany podepsaly Plán bilaterální spolupráce v rámci iniciativy Pásmo a Stezka. V roce 2016 uskutečnil prezident Xi Jinping státní návštěvu České republiky. V jejím průběhu hlavy obou států podepsaly společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Čínou a Českou republikou, které vytyčilo směr rozvoje vzájemných vztahů a poskytlo jim silný náboj.

Během zatím poslední návštěvy prezidenta Zemana v Číně se hlavy obou států setkaly již posedmé během pěti let a pod diplomatickým vedením obou prezidentů se stabilně rozvíjela čínsko-česká ekonomická a obchodní spolupráce. Objem bilaterálního obchodu za první tři čtvrtletí letošního roku dosáhl výše 11,32 miliard amerických dolarů, což představuje meziroční nárůst o 28 procent. Český vývoz do Číny meziročně vzrostl o 26,1 procent. Za poslední tři roky byly mezi Čínou a Českem zprovozněny čtyři přímé letecké linky, což značně usnadnilo cestování mezi oběma zeměmi. Počet čínských turistů přijíždějících do České republiky se každoročně zvyšuje a letos podle odhadů přesáhne 600 tisíc, což je více než dvojnásobek stavu v roce 2015, který činil 282 tisíc. Mezi oběma zeměmi probíhá čilá jazyková a kulturní výměna, např. stále více čínských čtenářů zná díla Bohumila Hrabala nebo Ivana Klímy, bohemistika se v Číně vyučuje již na sedmi vysokých školách a na dalších čtyřech byly otevřeny volitelné kurzy českého jazyka. Vicepremiérka Sun Chunlan před nedávnem vykonala přátelskou návštěvu České republiky a spolupráce ve školství, zdravotnictví, sportu a jiných oblastech mezikulturní výměny přináší další bohaté výsledky. Dá se říct, že lidé z obou zemí mají z posílení čínsko-české výměny ve všech oblastech skutečný zisk, kterého si jsou také stále více vědomi.

Vážení přátelé,

naše dvě země v příštím roce oslaví sedmdesát let od navázání diplomatických styků. K připomínce tohoto výročí právě připravujeme řadu akcí a srdečně Vás zveme k účasti. Upřímně doufám, že Čína a Česko dokážou vyjít ze strategické výše a dlouhodobé perspektivy a budou neustále upevňovat vzájemnou důvěru, prohlubovat praktickou spolupráci, rozšiřovat mezikulturní výměnu a dále obohacovat obsah strategického partnerství, aby vzájemné vztahy postupovaly na stále vyšší úroveň. Doufám, že všichni budete i nadále podporovat rozvoj čínsko-českých vztahů a spolu s námi usilovat o vybudování mostu přátelství a spolupráce, který bude stejně pevný a trvalý jako Karlův most.

Děkuji Vám!