Velvyslanec ČLR v ČR Zhang Jianmin dne 31. prosince 2019 publikoval na českém politickém diskusním webu Parlamentní listy exkluzivní článek nazvaný Vzájemná prospěšnost a win-win situace jsou vždy hlavními tématy čínsko-české ekonomické a obchodní spolupráce (publikovaný titulek je Čínský velvyslanec exkluzivně pro PL bilancuje vzájemnou spolupráci). Celý článek:

Vzájemná prospěšnost a win-win situace jsou vždy hlavními tématy čínsko-české ekonomické a obchodní spolupráce

V roce 2019 bylo 70. výročí založení čínsko-českých diplomatických vztahů. V průběhu přátelských výměn za posledních 70 let mezi Čínou a Českou republikou vždy hrála důležitou roli spolupráce v oblasti ekonomické a obchodní. Vzájemná prospěšnost a win-win situace byly hlavními tématy této bilaterální spolupráce.

V posledních letech se obě strany chopily historických příležitostí k hospodářské globalizaci. Každá ze zemí uplatnila své porovnatelné výhody a země se aktivně vypracovaly k energetické spolupráci v oblasti obchodu, díky čemuž se rychle staly navzájem důležitými partnery. Čína se tak stala v současné době druhým největším obchodním partnerem České republiky. Je také jejím největším obchodním partnerem mezi partnery mimo Evropskou unii. Česká republika je zároveň druhým největším obchodním partnerem Číny v rámci střední a východní Evropy. Podle statistik uváděných Statistickým úřadem Evropské unie dosáhl dovoz a vývoz zboží z České republiky do Číny za posledních 20 let rychlého růstu, přičemž export rostl výrazně rychleji než import. Ve srovnání se situací v roce 1999 se český vývoz do Číny v roce 2018 zvýšil 42,3krát a dovoz z Číny se zvýšil 26,6krát. Průměrná roční míra růstu byla 21,9% a 19,1%.

Nelze však popřít, že má Česká republika v posledních letech velký deficit v obchodu s Čínou. Podle statistik Eurostatu (Statistického úřadu Evropské unie) činil v roce 2018 objem čínsko-českého bilaterálního obchodu 18 miliard amerických dolarů. Česká republika měla přitom schodek 13 miliard amerických dolarů. Tento schodek mezi Českou republikou a Čínou je výsledkem tržních procesů a je ovliněn mnoha faktory. Jedním z nejzákladnějších důvodů je rozdílná dělba práce obou stran v globálním průmyslovém řetězci a také rozdíly v přírodním bohatství a rozdíl v postavení obou zemí. Jedním z ukázkových příkladů obchodních bilancí je obchodní bilance mezi Čínou, Českou republikou a Německem. V roce 2018 mělo Německo schodek v rozpočtu vůči České republice 12,2 miliardy amerických dolarů, přičemž Česká republika zaznamenala schodek vůči Číně 13 miliard dolarů. Zároveň schodek Číny vůči Německu dosáhl 25 miliard dolarů a tím se vytvořil schodkový kruh mezi třemi zeměmi. Z tohoto kruhu je jasné, v jakých pozicích se země v rámci dělby práce v průmyslovém řetězci nacházely, ale už je těžké říci, která země z toho vyšla zkrátka a která z toho vytěžila.

Kvalitní a levné výrobky z Číny nejen výrazně snižují životní náklady českých rodin, ale zvyšuje se také jejich skutečná kupní síla. To zároveň prospívá českým společnostem ve snižování nákladů a zvyšuje se tím jejich globální konkurenceschopnost. Z pohledu spotřeby domácností podle odhadů Oxfordského ekonomického institutu pomohly čínské komodity USA v roce 2015 ke snížení spotřebitelských cen o 1% až 1,5%. I přes to, že se tato skutečnost vztahovala k situaci v USA, je možné tomu přisuzovat také určitou referenční hodnotu pro posouzení dopadu čínského zboží na české ceny. Pokud jde o dopad čínského zboží na český vývoz, tak nejpřesvědčivějším příkladem v ČR je dovoz a vývoz mechanických a elektrických výrobků. Podle statistik Eurostatu dosáhl český vývoz mechanických a elektrických výrobků v roce 2018 částky 81,133 miliard amerických dolarů, zatímco dovoz dosáhl 67,743 miliard amerických dolarů. Z této částky bylo 12,468 miliard dolarů získáno dovozem z Číny, což představuje 18,4% světového dovozu mechanických a elektrických výrobků do ČR. Velké množství meziproduktů jako jsou např. součástky dovážené z Číny se po zpracování v České republice dále exportují do Evropské unie a na další evropské trhy, což z objektivního hlediska podporuje vývoz ČR a její ekonomiku celkově.

Je třeba zde také zmínit, že Čína nesleduje obchodní přebytek v obchodování s Českou republikou a snaží se přijímat jistá opatření podporující expanzi českého vývozu do Číny. Od roku 2018 se každoročně koná mezinárodní dovozní veletrh Číny, který je vůbec prvním státním veletrhem na světe s tématikou dovozu. Na oba po sobě jdoucí roky jsme pozvali Českou republiku k účasti na této události. V roce 2019 byla Česká republika jako jediná hostující země ze střední a východní Evropy pozvána k účasti na druhém dovozním veletrhu. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček v rámci této příležitosti oslovil k účasti více než 40 předních českých podnikatelů. Celková výstavní plocha dosáhla více než 370 metrů čtverečních a zamýšlená hodnota transakcí dosáhla částky 32 milionů amerických dolarů, což je o 83% více ve srovnání s prvním čínským dovozním veletrhem.

Od roku 2018 již Česká republika nefiguruje na čínském seznamu zemí ohrožených tzv. nemocí šílených krav (BSE). Čínské orgány dále poskytly přístup českému sladu do Číny, zrušily zákaz dovozu některých českých hovězích výrobků a výrazně uvolnily tržní přístup na český zemědělský produkt. Kromě toho jsme také v roce 2019 v reakci na zvýšené odlesňování v České republice z důvodu velkého množství mrtvého dřeva vyhověli české poptávce a důrazně podpořili český vývoz dřeva do Číny. Od ledna do října dosáhl vývoz českého dřeva do Číny výše 193 milionů amerických dolarů, což je ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018 více než 10krát.

Se stabilním rozvojem obchodu se obousměrná investice dlouhodobě rozvíjí a její růst je rychlý zejména v posledních letech. Obě strany vytvořili pevné pouto ve spolupráci a řídí se principem „vy máte mě a já mám vás“. V současné době se Česká republika stala třetím největším investičním cílem Číny a druhým největším zdrojem zahraničních investic ve střední a východní Evropě. Podle statistik čínského velvyslanectví v Praze, kekonci října 2019 dosáhly celkové přímé investice Číny výše 2,4 miliard amerických dolarů. Počet investičních projektů se vyšplhal na více než 50 a bylo celkově vytvořeno více než 6000 nových pracovních míst. Z období před rokem 2013, kdy čínské investice činily méně než 300 milionů amerických dolarů se čínské investice v České republice za pouhých 6 let ztrojnásobily. Toto období je také obdobím rychlého rozvoje mezinárodních vztahů mezi oběma zeměmi. Výše popsané skutečnosti jsou důkazem, že mezi Čínou a Českou repubikou panují dobré mezinárodní vztahy a čínské společnosti velmi ochotní investovat do České republiky. Pokud však v mezinárodních vztazích dojde k ochlazení, nevyhnutelně to také ovlivní ochotu podniků spolupracovat.

Čínské podniky, které investují do České republiky a zde se také rozvíjejí také svojí působností přinášejí hmatatelné výhody pro místní oblast. Řada čínských podniků jako jsou například Changhong nebo SAIC Yanfeng zahájila investice na zelené loutce, kde postavila výrobní, výzkumná a vývojová střediska a vytvořila tím velké množství pracovních míst pro místní obyvatelstvo a také příspěvky na daních. Čínské společnosti jako Huawei, ZTE apod. využívají moderní informační technologie světové úrovně, aby pomohly vybudovat v ČR chytrá města, průmysl 4.0 (digitalizaci v průmyslové výrobě) a inovativní společnost. Tři čínské banky již zřídily své pobočky v Praze, aby se tím pomohly Praze stát finančním centnrem střední i východní Evropy a Evropy celkově. Praze jakožto leteckému uzlu střední a východní Evropy napomohlo otevření 4 přímých leteckých tras z Číny do Prahy. To také podpořilo příliv čínských turistů do České republiky, který se ročně zvedá o 30% a v roce 2018 dosáhl počtu 620 000 cestujících. Když Čína získala některé české společnosti z oblasti výroby mašinerie jako například ŽĎAS, BUZULUK, EKOL apod., tak integrovala příhodné zdroje obou stran, pomohla společnostem úspěšně vyřešit potíže související s podnikáním, otevřit čínský trh a obnovit tak svoji vitalitu. Dokončení stavby zámořského skladu o rozloze více než 150 000 metrů čtverečních umožnilo České republice vstoupit na evropský přeshraniční trh s elektronickým obchodováním. Akvizice FC Slavie pomohla klubu úspěšně zamezit situaci sestupu a po 12 letech se klubu podařilo opět vrátit do Ligy mistrů UEFA.

Čína se pro české společnosti stává stále důležitějším zámořským trhem. Společnost Home Credit se stala jednou z prvních čtyř společností, kterév Číně v roce 2010 obdržely licenci na spotřebitelské financování. Dodnes je jedinou zahraniční společností s takovou licencí v rámci Číny. V průběhu posledních devíti let získala společnost Home Credit s podílem na trhu 28% více než 50 milionů zákazníků v Číně. V roce 2018 pak její zisk dosáhl 2,54 miliard eur, což představuje 64,3% jejího globálního příjmu celkově.

Společnost Škoda Auto vstoupila na čínský trh v roce 2006. V současné době má již 5 továren v Číně. V roce 2018 prodala společnost 341 000 kusů automobilů, což představuje 27,2% jejího celosvětového prodeje a tržby činily celkově téměř 5 miliard eur. Čína se stala celosvětově největším trhem pro společnost Škoda Auto. Obráběcí stroje, zemědělská technika, důlní stroje, elektronické mikroskopy, lehká sportovní letadla a systémy řízení letového provozu vyráběné v České republice se v Číně těší velké oblibě. Produkty společnosti ERA byly úspěšně zavedeny do provozu na největším mezinárodním letišti na světě Daxing v Pekingu. Dalšími českými výrobky, které se v Číně rovněž těší velké oblibě jsou klavíry značky Petrof, český křišťál, pivo a české kosmetické výrobky. V roce 2018 se Čína stala největším trhem pro klavíry značky Petrof, kdy tržby tvořily 35% celosvětových příjmů společnosti. Další značky zakládané mladými českými i čínskými podnikateli jako jsou např. Miss Muesli a nebo BeFood byly na čínských online platformách jen vítány.

Hospodářská a obchodní spolupráce je důležitou součástí strategického partnerství obou zemí a je zároveň stabilizátorem oboustranných vztahů. V budoucnu mají vlády i národy obou zemí větší očekávání. My jsme odhodláni posunout spolupráci mezi oběma zeměmi na vyšší úroveň, ale musíme nejdříve získat důvěru a být trpěliví. Závisí to nejen na množství, ale také míře růstu a celkovém potenciálu. V současné době je Čína druhou největší světovou ekonomikou. Nejen, že se jí přezdívá „továrna světa“, ale také se nedá zapřít i její charakteristika „světového trhu“. V příštích 15 letech Čína očekává, že import zboží a služeb přesáhne částku 30 bilionů a 10 bilionů amerických dolarů. Také očekává, že celkové zahraniční investice dosáhnout 2 bilionů dolarů. Jak řekl sám prezident ČLR XiJinping, čínská brána k otevřenosti vůči světu se bude čím dál otevírat. Velký čínský trh s téměř 1,4 miliardou obyvatel bude vždy otevřen českému národu. Doufáme, že Češi zhodnotí situaci a že budou vnímat čínsko-českou spolupráci z její historické perspektivy, čímž si také uvědomí, jak daleko to mohou obě země v budoucnu dotáhnout. Doufáme také, že se čím dál více Čechů aktivně zapojí do čínsko-české spolupráce a podaří se jim dosáhnout v rámci této spolupráce ještě více uspokojivých výsledků, ze kterých budou moct profitovat oba národy.