Čínský velvyslanec v České republice Čang Ťien-min v poslední době přijal rozhovor pro ČTK na téma čínsko-českých vztahů a otázky Tchaj-wanu. Níže je záznam rozhovoru:

ČTK: Jaké dopady bude mít plánovaná cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan na česko-čínské vztahy v politické oblasti? Může dojít k ukončení strategického partnerství, případně k omezení české účasti na fóru 17+1?

Čang Ťien-min: Tchaj-wan je součástí Číny již od dávných dob. Nejstarší záznamy o Tchaj-wanu v čínské historii se datují více než 1700 let zpátky. Mezinárodní společenství uznává Tchaj-wan jakožto součást Číny a fakt čínské suverenity nad Tchaj-wanem se nikdy nezměnil. Káhirská deklarace z roku 1943, Postupimská deklarace z roku 1945 i rezoluce č. 2758 přijatá na 26. Valném shromáždění OSN v říjnu roku 1971 to jasně dokládají.

Tchajwanská otázka je vnitřní záležitostí Číny. Princip jedné Číny je univerzálním společným konsensem mezinárodního společenství, které zahrnuje OSN i EU, a je také politickým základem bilaterálních vztahů mezi Čínou a 180 zeměmi, které s Čínou navázaly diplomatické vztahy včetně České republiky. Aktivity, jako jsou návštěva Tchaj-wanu, udržování oficiálních kontaktů s Tchaj-wanem, podpora separatistických sil a aktivit za účelem „nezávislosti Tchaj-wanu“ kteréhokoliv z představitelů států, které navázaly s Čínou diplomatické vztahy, by závažně porušily čínskou národní suverenitu a územní celistvost, závažně porušily princip jedné Číny uznávané mezinárodním společenstvím a základní normy mezinárodních vztahů a také vážně poškodily politický základ a atmosféru spolupráce v rámci těchto vztahů.

Jednotliví čeští politici prohlásili, že účelem návštěvy Tchaj-wanu by měla být ochrana suverenity České republiky a hodnot, jako jsou demokracie a svoboda. Dále označili čínskou ochranu své národní suverenity jako „vměšování se do vnitřních záležitostí České republiky“. Taková logika nedává žádný smysl. Ačkoliv Čína a Česká republika mají odlišné vnitrostátní podmínky, obě země v minulosti zažily agresi ze strany zahraničních mocností a mají proto podobné cítění pro ochranu národní suverenity a územní celistvosti. Věřím, že Češi dokážou na základě historických zkušeností porozumět národnímu cítění pro ochranu národní suverenity a jednoty 1,4 miliardy Číňanů a jejich pevnému odhodlání oponovat intervenci cizích sil do vnitřních záležitostí Číny a podpoře separatistických sil a aktivit spojených s „nezávislostí Tchaj-wanu“.

Strategické partnerství mezi ČLR a ČR je založeno na konsensu obou hlav států a pragmatické spolupráci mezi oběma zeměmi. Jedná se o dlouhodobé strategické rozhodnutí učiněné oběma stranami s výhledy do budoucna. Čína přikládá velký význam rozvoji čínsko-českých vztahů a je ochotna podporovat rozvoj strategického partnerství mezi oběma zeměmi na základě vzájemného respektu, rovnosti, vzájemné prospěšnosti a také vzájemného nevměšování se do vnitřních záležitostí druhé strany. V současné době existují vzácné příležitosti i velké výzvy pro čínsko-českou spolupráci. Čína je ochotna pokračovat v úsilí ve správném směru společně s českou stranou.

ČTK: Jaké mohou být ekonomické dopady cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan?

Čang Ťien-min: Od roku 2014 obchodní a investiční spolupráce mezi Čínou a Českou republikou rychle vzrostla. Čína je druhým největším obchodním partnerem České republiky již několik let. Podle Českého statistického úřadu byl obrat česko-čínského obchodu v roce 2019 29,3 miliard amerických dolarů, což představuje nárůst o 53 % oproti situaci v roce 2014. Hodnota českého vývozu do pevninské Číny je desetinásobná oproti vývozu na Tchaj-wan. Pokud budeme počítat český obchod v rámci služeb do Číny a export do Číny přes Německo, tak bude toto číslo ještě vyšší. Na základě statistik agentury CzechInvest je Čína zemí s největšími přímými investicemi v České republice za rok 2018 v rámci rozsahu investic a také počtu vytvořených pracovních míst. Je pro mě potěšením vidět, že v posledních letech počet čínských turistů mířících do České republiky neustále rostl a více a více českých společností dosáhlo úspěchů v Číně. Čína se stala největším světovým trhem pro mnohé české společnosti jako jsou např. Škoda Auto, která také vytváří přímo či nepřímo mnoho pracovních míst pro českou stranu.

Jakožto největší světová obchodní velmoc a druhý největší spotřebitelský trh očekává Čína v následujících 15 letech, že dovoz zboží přesáhne 30 bilionů amerických dolarů a služby přesáhnou 10 bilionů dolarů. S tím, jak se Čína čím dál více otevírá světu a jak se daří různým novým odvětvím průmyslu a novým formátům, čelí čínsko-česká obchodní a investiční spolupráce velkým ekonomickým a tržním příležitostem.

Nedaří se mi nalézt jediný důvod, proč by Čína a Česká republika trvala na ničení svých vztahů. Dobré čínsko-české vztahy jsou v nejlepším základním zájmu lidu obou zemí. Stále jsou zde však bohužel lidé, jejichž tělo vkročilo do 21. století, ale jejich mysl stále zůstává v době studené války. Nezohledňují fakta a považují ideologii a politické účely za základy všeho. Takový přístup je jako jet na kole, kterému spadl řetěz a bez ohledu na to, jak silou šlapete do pedálů, stejně nemůžete držet krok s dobou spolupráce, rozvoje, vzájemného prospěchu a společného zisku. Obzvlášť v současném stavu recese světové ekonomiky potřebujeme více solidarity a kooperace. Nesmyslné politické konfrontace nám nepomůžou ani vyřešit pandemickou situaci, ani urychlit obnovu ekonomiky po pandemii. Pouze poškodí vztahy mezi oběma zeměmi a zájmy podniků a občanů obou zemí.

ČTK: Jak vnímá Čína postoj české vlády k cestě předsedy Senátu?

Čang Ťien-min: Všechny české vlády zastávaly politiku jedné Číny a uznávaly, že na světě existuje pouze jedna Čína a Tchaj-wan je její součástí. Není to jen politickým závazkem české vlády, ale také předpokladem a politickým základem pro udržování a rozvoj přátelských čínsko-českých vztahů a spolupráce. Čínská strana si všimla, že oznámení o plánované návštěvě Tchaj-wanu českým představitelem nebylo podpořeno nejvyššími ústavními činiteli, jako jsou prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a česká vláda. Premiér Andrej Babiš jasně uvedl, že Česko stejně jako ostatní země EU nebo USA zastává politiku jedné Číny, která se neměnila od roku 1993. To je také hodnota a princip. I v zahraniční politice platí politická odpovědnost. Doufáme, že česká strana skutečně dodrží závazek zastávat politiku jedné Číny.

ČTK: Podle předsedy Senátu přispělo k jeho rozhodnutí o cestě i vystupování velvyslance ČLR. Můžete to okomentovat? Podle předsedy Senátu například rada čínské ambasády telefonicky varoval před tím, aby blahopřál nové tchajwanské prezidentce ke zvolení do funkce.

Čang Ťien-min: Ohledně motivů rozhodnutí českého představitele o návštěvě Tchaj-wanu existuje mnoho verzí v novinách. Nezáleží na tom, jaký ve skutečnosti ten motiv je, stále to není omluvou pro porušení suverenity a územní celistvosti ostatních zemí. Žádná ze zemí, včetně České republiky, by netolerovala návštěvu cizího představitele na svém území, který by tam přijel za účelem otevřené podpory separatistických aktivit.

Misí velvyslanectví je pevně chránit národní suverenitu a aktivně podporovat přátelskou spolupráci. Čína je zásadně proti zásahu externích sil do záležitostí týkajících se Tchaj-wanu. Upřímně doufám, že se všichni spíše snaží podporovat přátelství mezi Čínou a Českou republikou než podrývání bilaterální spolupráce. Doufáme, že se nám podaří dosáhnout více porozumění, respektu a spolupráce v rámci našich vztahů a méně politických kalkulací, útoků a očerňování. Pokud obě strany společným úsilím podpoří rozvoj bilaterálních vztahů a dosáhnou tak pragmatičtějších výsledků, bude to v nejlepším zájmu občanů obou zemí.

ČTK: Ve vyjádření mluvčí Vašeho velvyslanectví zmínil, že někteří čeští politici čínskou kritiku chybně interpretují jako zasahování do vnitřních záležitostí České republiky. Neměli by ale skutečně nejvyšší čeští ústavní činitelé mít možnost rozhodnout svobodně o pracovních cestách i vzhledem k obchodní bilanci s Tchaj-wanem?

Čang Ťien-min: Čína nikdy nezasahovala do vnitřních záležitostí jiných zemí a nezasahuje tak ani do rozhodnutí českých představitelů, kterou ze zemí, se kterou má ČR diplomatické vztahy, navštíví. Co se týče svobody, jak jednou pravil Montesquieu: „Svoboda není neomezená svoboda. Svoboda je právo dělat vše, co povolují zákony.“ Hlubší smysl tohoto výroku je v tom, že svoboda neznamená, že si každý může dělat cokoliv se mu zachce. Víte, člověk si může užívat svobody pokud nepoškozuje legitimní práva a zájmy jiných.

To platí o lidech, ale také i o státech. Národní představitelé reprezentující vlastní zemi v rámci diplomatických styků by měli jednat v souladu s politikami a principy diplomacie, mezinárodním právem a základními normami mezinárodních vztahů, respektovat klíčové zájmy a důležité otázky jiných zemí a obzvlášť nemohou podporovat separatistické síly a aktivity ostatních zemí a podrývat tak jejich suverenitu a územní celistvost.

Otázkou tak není, zda „svoboda“ a „hodnoty“ jsou nezbytné pro to, aby jednotliví politici navštívili Tchaj-wan, ale spíše zda chtějí zachovat normy mezinárodních vztahů a zda tedy budou respektovat mezinárodní závazky. Právě v této oblasti zasahují jednotlivé osoby z české strany do vnitřních záležitostí Číny. Zároveň Čína nikdy neučinila nic, co by poškozovalo územní celistvost České republiky.