Hlavní Menu > Aktuality
Rozhovor s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem pro Haló noviny

2021-02-13 00:24

 

 

V pátek 12. února (1. den čínského nového roku) vyšel v Haló novinách rozhovor s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem, ve kterém odpovídal na otázky tykající se například Summitu Číny a zemí střední a východní Evropy, speciálního projevu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Světovém ekonomickém fóru nebo čínsko-českých vztahů. Velvyslanec také popřál českým přátelům k čínskému Novému roku.

 

Celý rozhovor:

1. V současnosti probíhají nebývalé změny na celém světě. Rozpadá se unipolární svět, jak ukazuje i současná situace v USA. Dále se svět potýká celosvětově s pandemií COVID-19, pomalu přichází technologická revoluce 4.0 a vaše země se stává ekonomickou jedničkou celé planety. Na rozdíl od USA je tato vaše cesta o poznání odpovědnější než cesta USA. Můžete nám potvrdit konkrétní odpovědnost za ekonomickou globalizaci?

Dnešní svět prochází zásadními změnami, jaké nebyly vidět za sto let. Globální rozšíření pandemie COVID-19 vývoj těchto změn urychlilo a svět tak vstoupil do období bouřlivých přeměn. Současně jsou světový mír a rozvoj stále hlavními tématy naší doby. Také pospolitost místo rozdělení, otevřenost místo uzavřenosti, spolupráce místo konfrontace jsou hlavními aspiracemi většiny členů mezinárodního společenství. Čína je a bude vždy budovatelem světového míru, přispívá ke globálnímu rozvoji a brání mezinárodní řád. Zavázala se podporovat budování nového typu mezinárodních vztahů na bázi vzájemného respektu, spravedlnosti a spolupráce prospěšné pro všechny, a budovat společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo.

Čína po více než 40 letech reforem a otevírání se vnějšímu světu v tom vytrvale pokračuje a je nyní hluboce integrovaná do světové ekonomiky. Těží z ekonomické globalizace, ale také jí přispívá. Od roku 1978 do roku 2020 vzrostl HDP Číny ze 149,5 miliard amerických dolarů na 15,42 bilionů amerických dolarů. Již více než 10 let po sobě tak přispívá více než 30 procenty ke světovému hospodářskému růstu. Podle předpovědí OECD by měla Čína v roce 2021 přispívat ke světovému hospodářskému růstu více než jednou třetinou. Čína věří, že ekonomická globalizace je nezvratným historickým trendem a bude i nadále zlepšovat úroveň otevírání se a spolupráce, budovat otevřený a nový ekonomický systém na lepší úrovni, plně využívat výhod svého rozsáhlého trhu a potenciálu domácí poptávky a podporovat oživení světové ekonomiky vlastním rozvojem a sdílet více bonusů Číny s ostatními zeměmi. Odhaduje se, že v příštích deseti letech přesáhne kumulativní dovoz zboží do Číny 22 bilionů amerických dolarů a čínský trh se tak stane světovým trhem, sdíleným trhem a trhem pro všechny. Čína je zásadně proti jakýmkoliv formám protekcionismu, je ochotna spolupracovat s ostatními zeměmi světa na budování otevřené světové ekonomiky a podporovat rozvoj ekonomické globalizace otevřenějším, inkluzivnějším, vyváženějším a obecně prospěšnějším směrem.

2. S tím souvisí, řekněme nekorektní přístup západních zemí a také s tím souvisí vytváření nepravdivého obrazu vaší země masovými sdělovacími prostředky? A přijde mi, že na to reagujete velmi klidně, přitom mám osobní zkušenost, že na cokoli se dotazuji, nebo při návštěvě vaší země jsem se dotazoval, nic nebylo tabu. Potvrďte mi prosím, zda říkám pravdu?

Děkuji vám za pochopení čínské strany. Čína se zavázala k mírovému soužití a vzájemně prospěšné spolupráci se všemi zeměmi světa. Rozvoj Číny je příležitostí, nikoliv hrozbou. Je politováníhodné, že některá západní média úmyslně budí povyk okolo některých témat souvisejících s Čínou a dlouhodobě tak očerňují obraz Číny. Postupně tak vznikají různé verze »teorie čínské hrozby« či »teorie nadcházejícího kolapsu Číny«. Fakta prokázala, že jsou tyto teorie neopodstatněné a nijak nepřispívají k objektivnímu pochopení Číny ani ke světovému míru a rozvoji.

Čínský lid našel správnou cestu rozvoje a bude se touto cestou i nadále pevně ubírat. Přestože při postupu vpřed jsou zde neustále mnohé překážky a výzvy, kterým musíme čelit, pevně věříme vyhlídkám na rozvoj naší země. Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že nepotřebujeme přehnanou chválu a vždy uvítáme objektivní a užitečné návrhy. Čína je ochotna upřímně komunikovat se světem a posílit spolupráci. Vítá média a novináře z různých zemí, aby se zapojili do žurnalistické činnosti v Číně v souladu se zákony a předpisy a bude jim i nadále poskytovat pohodlí a pomoc. Zároveň oponujeme ideologickým předsudkům vůči Číně, stavíme se proti tvorbě falešných zpráv ve jménu svobody tisku a stavíme se proti chování, které porušuje pravidla novinářské etiky.

3. Když jsme u těch citlivých témat. Nedávno se objevila kritika ČLR že se ve vaší zemi utajují nucené práce v Sin-ťiangu. Tak jak jsem já poznal vaše zavedené politické horizontální řízení země a podle informací, co jsem měl z vaší země, domnívám se, že celé je to spíše kampaň přibrzdit procesy formátování vztahů na globální úrovni. Můžete se nám k tomu vyjádřit?

Po určitou dobu vymýšlely a šířily mezinárodní protičínské síly mnoho nepravdivých informací o Sin-ťiangu, hanobily čínskou politiku ohledně řízení Sin-ťiangu, snažily se oklamat mezinárodní společenství, narušit jednotu čínského národa a narušit stabilní rozvoj Sin-ťiangu. Před nedávnem zveřejnila tisková agentura Sin-chua příspěvek »Lži a fakta o problémech souvisejících se Sin-ťiangem«, kde uvedla podrobná data a mnoho příkladů ze Sin-ťiangu, reagovala na některé typické fámy a lži týkající se Sin-ťiangu a odhalila skutečnost.

Uveďme si jako příklad tvrzení: »V Sin-ťiangu je velké množství Ujgurů nuceno sbírat bavlnu.« V předchozích letech během podzimních měsíců, kdy zrála bavlna, docházelo k migraci mnoha pracovníků chanského původu z jiných provincií a pracovníků různých etnických skupin v rámci Sin-ťiangu, kteří přijížděli vlakem do oblastí produkce bavlny, aby pomohli se sběrem bavlny. Tito pracovníci (sběrači bavlny) pracovali na základě podepsané smlouvy s pěstiteli bavlny, která byla vyhotovena na základě rovnosti, dobrovolnosti a konsensu a získávali odpovídající odměnu. Za téměř padesátidenní sezonu sběru bavlny vydělá průměrný sběrač bavlny desítky tisíc juanů na osobu a tento příjem je pro ně velmi příhodný. V posledních letech, ruku v ruce s rozvojem vědy a technologií, byla produkce bavlny v Sin-ťiangu vysoce mechanizovaná. I během rušného období sběru již není zapotřebí takové množství sběračů bavlny. V evropských zemích jsou také sezonní pracovníci, kteří cestují za prací vnitrostátně nebo přes hranice, pro což podle mě najdou čeští přátelé velmi snadno pochopení.

Ještě absurdnějším je fakt, že někteří lidé šířili povědomí o »genocidě« čínské vlády vůči Ujgurům v Sin-ťiangu. Ve skutečnosti populace Ujgurů v Sin-ťiangu neustále rostla a od roku 2010 do 2018 vzrostla z 10 171 500 na 12 718 400 obyvatel, což představuje nárůst o 25,04 %. Tempo růstu populace Ujgurů je nejen rychlejší než 13,99 % tempa růstu celkové populace v Sin-ťiangu, ale je také rychlejší než 22,14 % tempa růstu populací všech etnických menšin a výrazně rychlejší než 2 % růstu populace Chanů. Za posledních 60 let se průměrná délka života v Sin-ťiangu zvýšila ze 30 na 72 let.

Lež se nestane pravdou, i kdyby byla opakovaná tisíckrát. Rozvoj společnosti v Sin-ťiangu je stabilní a to, že tam lidé všech etnických skupin žijí a pracují v míru a spokojenosti, je nejsilnější zbraní pro odhalení lží v Sin-ťiangu. Upřímně vítáme, abyste se přijeli do Sin-ťiangu podívat, projít a nasát skutečnou atmosféru této oblasti.

4. Jak hodnotí čínská strana možné vyloučení čínské společnosti z tendru na výstavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany?

Čínská strana si je vědoma příslušných zpráv z českých médií a vyjadřuje nad tím vážné znepokojení. Čínská strana je zásadně proti tomu, aby česká strana zobecnila koncept národní bezpečnosti a vytvořila tak umělé překážky pro vstup čínských společností na český trh. Takový postup se odchyluje od zásad spravedlivé hospodářské soutěže, porušuje mezinárodní ekonomická a obchodní pravidla, narušuje běžný tržní řád a poškozuje legitimní práva a zájmy čínských podniků.

Jaderné technologie Číny jsou na vyspělé úrovni, Čína má v této oblasti bohaté zkušenosti s provozem a řízením a vždy si udržovala dobrý provozní výkon, a hlavně bezpečnostní standardy. Její úspěchy ve vývoji a regulaci jaderné energetiky byly vysoce oceněny i mezinárodními institucemi. Čínské podniky se vždy řídily zákony a dodržovaly předpisy, přísně dodržovaly zákony a předpisy v daných zemích a držely se tržních a právních zásad. CGN je vysoce kvalifikovaný partner, který vlastní technologie, kapitál i bohaté zkušenosti s řízením a provozem jaderných elektráren. V současné době provozuje 24 jaderných bloků a dalších sedm jaderných bloků má nyní ve výstavbě. Instalovaná kapacita elektráren na nové zdroje, které postavila CGN v zahraničí a které jsou nyní v provozu, dosahuje 11 475 megawattů a poskytuje tak čistou energii 17 zemím a regionům.

Vyhlídky na čínsko-českou spolupráci jsou slibné. Obě strany by se měly řídit zásadou rovného zacházení a vzájemné prospěšnosti, dále navzájem poskytovat společnostem té druhé země otevřené, spravedlivé a nediskriminační obchodní prostředí a vnášet pozitivní energii do pragmatické spolupráce mezi oběma zeměmi a do oživení globálního hospodářství.

5. Čína přijala velké množství opatření, která měla za cíl omezit šíření SARS-CoV-2 v populaci. Týkala se nejen karantén, jaké jsme zaznamenali na jaře a ke kterým je nutné přistoupit jednorázově v případě, že se epidemie dostane absolutně mimo kontrolu. Byla také schopná aktivovat velké množství lékařů a zdravotnického personálu a potom i materiálních zdrojů a kapacit. Vše s ohledem na bezpečnost a zdraví občanů své země. Jaká je situace v současnosti?

Náhlé propuknutí epidemie COVID-19 mělo obrovský dopad na mnoho zemí světa včetně Číny a České republiky. Pro Čínu jsou prioritou lidé a jejich životy, a proto Čína vyvinula obrovské úsilí o koordinování prevence a kontroly epidemie a ekonomického i sociálního rozvoje. Podařilo se jí dosáhnout významných výsledků, výrobní řád i tempo života se podařilo plně obnovit a stala se jedinou velkou ekonomikou, která bude mít v roce 2020 obnovený pozitivní růst.

Od ledna 2021 se epidemická situace v Číně prolíná s lokálními ohnisky a v některých oblastech se vyskytly případy skupinové nákazy, nicméně se podařilo dostat situaci účinně pod kontrolu. V uplynulém týdnu již několik dnů po sobě jsme nezaznamenali ani v jedné ze všech 31 provincií čínské pevniny žádný nový potvrzený ani podezřelý lokální případ, počet aktivních případů již několik dní za sebou klesá. Schopnosti Číny v oblasti prevence a kontroly epidemie se výrazně zlepšily. Do 1. února 2021 se denní kapacita pro individuální testování pomocí nukleových kyselin v Číně zvýšila na 16 milionů, což je 11krát více než 1,26 milionu denně za březen 2020. Čína nyní zavádí preventivní a kontrolní opatření na základě rizikových stupňů jednotlivých obcí a celkové riziko epidemie je pod kontrolou. Současně se zde stále vyskytují a významně přibývají případy nakažených ze zahraničí a v lednu 2021 zde byl dvakrát větší nárůst importovaných případů než v listopadu minulého roku.

Nedávná epidemická situace také ukazuje, že situace okolo prevence a kontroly v Číně je stále vážná a komplikovaná a že tlak z prevence importovaných případů ze zahraničí a opětovného vnitrostátního šíření nákazy je obrovský a v oblasti prevence a kontroly nesmí dojít k uvolnění. Čína je ochotna zachovat jednotu a spolupráci s ostatními zeměmi světa, aby se společnými snahami dosáhlo finálního vítězství v boji proti epidemii.

6. Čína přišla jako jedna z prvních s vakcínou proti SARS-CoV-2. Můžete nám říci, jak probíhá očkování ve vaší zemi a jaké jsou vaše kapacity pomoci ostatním zemím a jaký je zájem o vaši vakcínu? V Evropě je značný zájem ze strany Maďarska, co Česká republika, projevila zájem?

Vakcíny jsou důležitým prostředkem v prevenci, kontrole a konečné porážce epidemie COVID-19. Čína přikládá výzkumu a vývoji vakcíny velký význam a prioritou je pro ni vždy bezpečnost a účinnost vakcíny. Příslušné společnosti se přísně drží vědeckých pravidel a regulačních požadavků při výzkumu a vývoji vakcíny a pracují v souladu se zákony a předpisy. V současné době má Čína dvě proticovidové vakcíny na bázi inaktivovaného viru, které byly podmíněně schválené čínským Státním úřadem pro léčiva jako kvalifikované pro trh. K 9. únoru 2021 provedla Čína očkování 40,52 milionů dávek vakcín proti COVID-19 pro klíčové skupiny obyvatel.

Nová vakcína proti COVID-19 se stala středobodem mezinárodní spolupráce v boji proti epidemii. Prezident Si Ťin-pching oznámil, že poté, co bude čínská vakcína proti COVID-19 dokončena a uvedena na trh, bude uvedena jako celosvětově veřejný produkt, kterým Čína přispívá k dostupnosti a rozumné cenové relaci vakcín v rozvojových zemích. V době pokrývání vlastní obrovské domácí poptávky po vakcínách se nám podařilo překonat obtíže a docílit mezinárodní spolupráce v oblasti vakcín s dalšími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi, kterým jsme poskytli podporu a pomoc v rámci našich možností. Čína se aktivně podílí na plánu COVAX v rámci WHO ohledně vakcíny proti COVID-19 a rozhodla se poskytnout 10 milionů dávek vakcíny COVAX, které jsou zacíleny zejména na rozvojové země. Čínské společnosti již začaly vyvážet nebo vyjednávat spolupráci se zeměmi, které nyní naléhavě potřebují získat vakcíny, uznávají čínské vakcíny a již schválily nouzové užití čínských vakcín na svém území. V současnosti poskytla Čína pomoc s vakcínami 53 rozvojovým zemím včetně Pákistánu a vyvážela nebo právě vyváží vakcíny do 22 zemí. V rámci států střední a východní Evropy to bylo Srbsko, které získalo jeden milion dávek, a Maďarsko, které spolupracuje s čínskými společnostmi dodávajícími vakcíny. V případě potřeby jiných zemí střední a východní Evropy je Čína ochotna zvážit aktivní spolupráci. Předpokládá se, že s pokračujícím rozšiřováním výrobní kapacity společností bude Čína postupně zvyšovat množství poskytovaných vakcín zemím, které je potřebují.

Prevence a kontrola epidemie má před sebou ještě dlouhou cestu a pokrytí potřeb vakcín ve všech zemích, zejména těch rozvojových, vyžaduje společné úsilí mezinárodního společenství. Očekáváme, že všechny strany přijmou praktická opatření, aby se podařilo poskytnout co nejvíce vakcín rozvojovým zemím, podpořit spravedlivou distribuci a použití vakcín na celém světě, aby se tak podařilo překonat epidemii v co nejbližší době.

7. Narazil jsem na další citlivý bod vztahů mezi našimi zeměmi. Po celou dobu vaše velvyslanectví, i přes mediální či politické výpady opozičních stran anebo některých politiků si zachovává korektní a přátelský přístup, jasně z toho vyplývá váš nejen obecný přístup, ale i to, že vám velmi záleží na partnerských vztazích. Je tomu tak i nadále?

Česká republika je jednou z prvních zemí, které navázaly diplomatické styky s Čínskou lidovou republikou a mezi oběma zeměmi existuje hluboké přátelství. V uplynulém roce se Čína a Česká republika spojily v boji proti epidemii COVID-19 a poskytly si navzájem silnou podporu. Bilaterální obchod oproti trendu vzrostl a prokázal tak obrovský potenciál spolupráce v různých oblastech. Čína vždy věří, že pokud se obě strany budou řídit mezinárodním právem a základními normami mezinárodních vztahů, budou dodržovat vzájemný respekt svrchovanosti a územní celistvosti, vzájemné nezasahování do vnitřních záležitostí a respektovat klíčové zájmy a hlavní starosti té druhé země, tak se bude moci čínsko-české strategické partnerství jen rozvíjet stabilním a zdravým způsobem a lépe tak prospívat oběma zemím.

Čínské velvyslanectví v České republice se zavazuje vždy podporovat výměny a spolupráci mezi oběma zeměmi, prohlubovat přátelství mezi oběma národy, pevně chránit čínskou svrchovanost, bezpečnost a rozvojové zájmy a hájit národní důstojnost. Za poslední více než dva roky jsem v roli velvyslance v České republice hluboce pocítil péči a podporu lidí z různých společenských kruhů v České republice vstříc čínsko-české přátelské spolupráci, a to mě ještě více přesvědčilo v tvrzení, že společným úsilím Číny a České republiky budou mít bilaterální vztahy lepší budoucnost.

8. Projev Si Ťin-pchinga v Davosu byl jasný a konkrétní. Ve svém projevu prezident uvedl, že historie jde kupředu a svět se nevrátí zpět do minulosti. Každá volba a krok, který dnes ve světě uděláme, bude formovat budoucnost celého světa. Je důležité, abychom řádně řešili čtyři hlavní úkoly. Můžete tyto čtyři úkoly přiblížit?

Prezident Si Ťin-pching se nedávno účastnil virtuální události světového ekonomického fóra Davos Agenda, kde pronesl speciální projev. Zdůraznil, že musíme vyřešit čtyři hlavní problémy, kterým tato éra čelí:

Zaprvé: Posílit koordinaci makroekonomické politiky a společně podporovat silný, udržitelný, vyvážený a inkluzívní růst světové ekonomiky. Je třeba uchopit současnou situaci, koordinovat prevenci a kontrolu epidemie a hospodářský rozvoj, posílit podporu makroekonomické politiky a podporovat co nejdřívější obnovení světové ekonomiky ze stínu krize. Zároveň je třeba, abychom vzhlíželi k budoucnosti a byli odhodláni podporovat transformaci hybné síly světové ekonomiky, transformaci způsobů a strukturálního přizpůsobení, aby se světová ekonomika mohla vydat cestou dlouhodobého, zdravého a stabilního rozvoje.

Zadruhé: Upustit od ideologických předsudků a vydat se společně cestou mírového soužití a vzájemného prospěchu. Historie, kultura a sociální systém každé země má své silné stránky. Nerozlišuje se mezi dobrým a špatným. Klíč spočívá v tom, zda odpovídá národním podmínkám, zda je možné jej obhájit a zda ji občané podporují, zda může přinést politickou stabilitu, sociální pokrok a zlepšit živobytí lidí i to, zda může nějakým způsobem přispět k lidskému pokroku. Bez rozmanitostí by ani neexistovala lidská civilizace. Rozdílnost není hrozná. Hroznou věcí je arogance, předsudky a nenávist. Hroznou věcí je rozdělení lidské civilizace do různých tříd. Hroznou věcí je vnutit vlastní historii, kulturu a sociální systém ostatním. Všechny země by měly dosáhnout mírového soužití a podporovat výměny a vzájemné učení se na základě vzájemného respektu a hledání společného základu při rezervování rozdílů, aby přinesly sílu k pokroku lidské civilizace.

Zatřetí: Překonat rozdíly v rozvoji mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a společně podporovat rozvoj a prosperitu všech zemí. Jakmile se budou rozvíjet rozvojové země, tak bude mít celý svět pevnější základy pro prosperitu a stabilitu. Mezinárodní společenství by mělo plnit své závazky, poskytovat nezbytnou podporu v rozvoji rozvojových zemí, chránit legitimní rozvojová práva a zájmy rozvojových zemí, prosazovat rovnost práva, příležitostí a pravidel, aby lidé ze všech zemí mohli sdílet rozvojové příležitosti a výsledky.

Začtvrté: Společně čelit globálním výzvám a tvořit lepší budoucnost pro lidstvo. Nouzová situace v oblasti veřejného zdraví podobná té jako je epidemie COVID-19 nikdy nebude poslední a nyní je naléhavě nutné posílit globální správu v oblasti veřejného zdraví. Zvýšená reakce na změnu klimatu a podpora udržitelného rozvoje souvisí s budoucností lidstva. Všechny globální problémy, jimž lidstvo čelí, vyžadují globální akci, globální reakci a globální spolupráci.

Prezident Si Ťin-pching také zdůraznil, že cesta k řešení problémů, kterým čelí tato éra, je udržovat a praktikovat multilateralismus a podporovat budování společenství se společnou budoucností pro lidstvo. Multilateralismus v 21. století musí mít integraci tradicí a inovací a vzhlížet k budoucnosti. Nejen, že musíme prosazovat klíčové hodnoty a základní principy multilateralismu, ale musíme se také opírat o změny světové situace a zaměřit se na potřeby v rámci reakce na globální výzvy. Musíme dodržovat otevřenost a inkluzi, držet se mezinárodního práva jako základu, dodržovat konzultace a spolupráci a držet krok s dobou. Výše uvedený projev prezidenta Si Ťin-pchinga má velký praktický význam.

9. Nedávno se uskutečnilo Summit Číny a zemí střední a východní Evropy ve formě videokonference. Jaké nové iniciativy navrhla čínská strana na summitu a jaká očekávání má ze spolupráce 17+1 do budoucna?

Dne 9. února 2021 uspořádal čínský prezident Si Ťin-pching prostřednictvím videa v Pekingu Summit Číny a zemí střední a východní Evropy (SVE), kterého se zúčastnili český prezident Miloš Zeman a další hlavy států, vlád a vysocí představitelé 17 zemí střední a východní Evropy.

Hlavní projev přednesl prezident Si Ťin-pching, který zdůraznil, že spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy je vlivnou platformou meziregionální spolupráce. Tato platforma dodržuje rozsáhlé konzultace a společná konstrukce je pragmatická a vyvážená, otevřená a inkluzivní, inovativní a podnikavá, jedná se o dynamickou praxi multilateralismu a je i důležitou součástí vztahu Číny a EU. Poukázal na to, že »17 + 1 je více než 18«. Ve srovnání se situací před devíti lety se čínský obchod se zeměmi střední a východní Evropy zvýšil téměř o 85 procent a počet obousměrných turistických výměn se zvýšil téměř čtyřikrát. V rámci China-Europe Express se uskutečnilo více než 30 tisíc jízd. Ve skutečnosti objem obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy v roce 2020 překročil 100 miliard amerických dolarů.

Prezident Si Ťin-pching rovněž předložil návrhy na rozvoj spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy v nové situaci, ty zahrnovaly:

Zaprvé čelit výzvě pandemie a posílit důvěru ve spolupráci, abychom společně překonali současné potíže. Posílit výměnu zkušeností v oblasti společné prevence a kontroly epidemie COVID-19 a podporovat budování komunity sdíleného zdraví pro lidstvo. Podporovat liberalizaci a usnadnění obchodu a investic, stabilně a řádně obnovit obousměrné cestování obyvatel, podporovat obnovení práce a výroby a udržovat stabilitu průmyslového a dodavatelského řetězce.

Zadruhé se zaměřit na interkonektivitu a rozvíjet hladké cesty spolupráce pro propojený rozvoj. Rozvíjet vysoce kvalitní spolupráci v rámci »iniciativy Pásu a Stezky«, urychlit výstavbu velkých projektů, jako je železniční trať Bělehrad-Budapešť, a pokračovat v podpoře rozvoje železničního spojení China-Europe Express. Prohloubit spolupráci v oblasti zabezpečení celního obchodu, usnadnění celního odbavení a zahájit pilotní projekty spolupráce v oblasti »inteligentních cel, inteligentních hranic a inteligentní konektivity«.

Zatřetí, dodržovat pragmatickou orientaci a posilovat vzájemně prospěšné výsledky spolupráce. V příštích pěti letech plánuje Čína dovážet ze zemí střední a východní Evropy komodity v hodnotě více než 170 miliard amerických dolarů. Urychlíme schvalovací proces dovozu zemědělských a potravinářských výrobků ze zemí střední a východní Evropy do Číny a budeme usilovat o zdvojnásobení zemědělského dovozu z Číny do zemí střední a východní Evropy v příštích pěti letech, a o zvýšení objemu bilaterálního obchodu se zemědělskými produkty o 50 procent. Navrhuji posílit kulturní výměny a využít zimní olympijské hry v Pekingu jako příležitost k prohloubení spolupráce v oblasti sportu.

Začtvrté, zaměřit se na zelený rozvoj a vytvořit náboj pro budoucí spolupráci. Rok 2021 ve znamení Roku Číny a zemí SVE pro zelený rozvoj a ochranu životního prostředí je také příležitostí prohloubit výměny a spolupráci v oblasti zelené ekonomiky a čisté energie. Dále rozšířit spolupráci v oblasti digitální ekonomiky, e-komerce, zdravotnictví a dalších oborů a podporovat vytvoření mechanismu dialogu o spolupráci mezi Čínou a zeměmi SVE v oblasti e-komerce a vytvoření aliance veřejného zdraví mezi Čínou a zeměmi SVE.

Na summitu byl rovněž přijat »Akční plán spolupráce mezi Čínou a zeměmi SVE roku 2021 v Pekingu« a seznam výsledků Summitu Číny a zemí SVE. Tři položky na tomto seznamu výsledků se týkají České republiky, například zřízení čínsko-české pracovní skupiny pro podporu spolupráce v oblasti obchodu, protokol o karanténních a hygienických požadavcích na krmné směsi vyvážené z ČR do Číny a další. Věříme, že to poskytne novou příležitost na podporu čínsko-české pragmatické spolupráce.

10. Nový čínský rok nastává 12. února 2021. Co od roku buvola mají očekávat vaše země, ale i ostatní země? Co byste, pane velvyslanče, do nadcházejícího roku popřál své zemi, České republice, ale také čtenářům Haló novin?

Rok 2021 je rokem, který má velký historický význam v procesu velkého obrození čínského národa. Budeme slavit 100. výročí založení Komunistické strany Číny, vybudujeme středně prosperující společnost ve všech ohledech, dosáhneme »prvního stoletého cíle« a zahájíme novou cestu všestranného budování moderní socialistické země. Nový rok je také prvním rokem »14. pětiletého plánu». Uchopíme novou fázi rozvoje, provedeme nový koncept a vytvoříme nový model rozvoje, podpoříme vysoce kvalitní rozvoj a budeme se i nadále snažit naplňovat rostoucí potřeby lidí pro lepší život.

Po roce obtíží jsme pochopili význam společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo hlouběji než kdy jindy. Věříme, že se nakonec všechny země na světě spojí, aby co nejdříve rozptýlily opar epidemie a usilovně pracovaly na budování lepšího domova na naší planetě.

Rok 2021 je podle čínského lunárního kalendáře rokem Buvola. Buvol symbolizuje pilnost, vytrvalost a průkopnického ducha. U příležitosti nového roku Buvola bych chtěl jménem čínského velvyslanectví popřát českým přátelům, ať jsou jejich rodiny šťastné a ať je nadcházející rok Buvola pro ně rokem plným štěstí! Přeji Haló novinám, aby se jim dařilo čím dál líp! Čínské velvyslanectví je ochotno spolupracovat s přáteli ze všech oblastí České republiky, abychom společně stabilně posouvali čínsko-české vztahy na novou úroveň.



< Suggest To A Friend >
 
     <Print>