Hlavní Menu > Aktuality
EXPO v Šanghaji pomůže i v Česku ---- J.E. p. velvyslanec Tang Guoqiang

2004/06/02

Právo: Čína se poté, co získala právo uspořádat v roce 2008 letní olympiádu, chlubí novým triumfem – Šanghaj bude hostit světovou výstavu EXPO 2010. Takže kdy začne mezi jeho obřím mezinárodním letištěm a centrem města jezdit na magnetickém polštáři rychlovlak Maglev?

Tang: Jsem pevně přesvědčen, že Šanghaj dokáže uspořádat EXPO 2010 tak, aby se výstava  stala jednoznačně úspěšnou akcí, která povzbudí výměnu mezi všemi zeměmi světa. Věřím, že i česko-čínská spolupráce se díky této události prohloubí.

Šanghajský vlak na magnetickém polštáři by měl zahájit zkušební provoz na přelomu roku. Tři vlaky dovezené z Německa se již prohánějí na trase mezi základnou údržby magnetické dráhy a mezinárodním letištěm Pchu-tung a momentálně testovaná rychlost činí již   170 km/hod. Budou-li zkoušky úspěšné, povede to k rozvoji nejen kolejové dopravy, ale i všech s tím souvisejících oborů.


Právo: Vᚠpředchůdce Li Čchang-che působil v Praze zhruba dva roky. To je relativně málo, aby mohl zásadně oživit Česko-čínské vztahy. Pobudete déle a slibujete si víc?  

Tang: Rozvoj vztahů mezi dvěma zeměmi nezávisí na úsilí a schopnostech jednoho člověka. Vyžaduje společné úsilí vlád  a jednotlivých složek obou zemí. I já jsem připraven v době, kdy budu v této funkci, bez ohledu na to, jak bude dlouhá, uplatňovat politiku aktivního rozvoje česko-čínských vztahů.


Právo: Podobně jako Li také nejste bohemista, na rozdíl od předchozích čínských velvyslanců v Praze.

Tang: Znalost jazyka není pro velvyslance nejdůležitější. Tím je naopak získaná zkušenost a politická úroveň. Dříve jsem pracoval v Ženevě, v Papui-Nové Guineji, v Británii a v čínské Zvláštní administrativní oblasti Hongkongu. Také jsem působil  jako mluvčí ministerstva zahraničí.


Právo: President Havel v rámci summitu NATO naznačil, že ani Rusko, ani Čína by nedávaly v Alianci smysl. Nicméně byla by Čína – a v politice se často dějí věci zdánlivě neuvěřitelné – ochotna vstoupit do tohoto klubu a za jakých podmínek?

Tang: Je třeba říci, že evropská bezpečnost a strategická situace zaznamenaly v poslední době obrovské změny. Také funkce a úlohy samotného NATO se podstatně změnily.

Doufáme, že NATO při hledání cesty vlastního rozvoje bude brát v úvahu postoje a zájmy všech evropských států a že bude  skutečně prospívat obraně evropského a světového míru a stability. Čína v prvé řadě navrhuje vyšlechtit novou bezpečnostní vizi, jejímž stěžejním obsahem bude vzájemná důvěra, prospěch, rovnoprávnost a kooperace.


Právo: Václav Havel profiloval svoji politiku k Číně mj. na vřelém vztahu k dalajlamovi. Není Pekingu líto, že český prezident Čínu nenavštívil či – naopak – že k nám od vzniku ČLR v roce 1949, kdy byly vztahy mnohem vřelejší, nepřijel od Velké zdi žádný předseda ani president. Na západ i na východ od ČR jsou dnes čínští státníci doslova na roztrhání.

Tang: Vedoucí představitelé obou zemí se často setkávali. V 50. letech navštívili Čechy předseda čínské vlády a předseda parlamentu a v 80. letech generální tajemník KS Číny. Obě země udržovaly politické kontakty i po vzniku České republiky v roce 1993. Letos navštívili ČR dva vedoucí představitelé ČLR na úrovni náměstků vlád, což má stimulující vliv na utváření  vzájemných vztahů. Věřím, že i nejvyšší čínští představitelé by rádi v termínu, který bude vyhovovat oběma stranám, navštívili vaši krásnou zemi.


Právo: Oba patříme ke generaci, která prožila různé ideologické „ velké skoky“. Upřímně se ptám, proč ČLR jako sebevědomá velmoc nedokáže udělat velké gesto a pozvat dalajlamu či tchajwanského prezidenta k dialogu bez předchozích podmínek či vyhrožování silou?

Tang: Co se týče Tchaj-wanu, chci předeslat, že na světě je jen jedna Čína. Pevnina i Tchaj-wan náležejí k jedné Číně. Čínská suverenita a její výsostné území jsou nedělitelné a nezpochybnitelné. To je princip jedné Číny. Dodržování tohoto principu je základnou pro vývoj vztahů mezi oběma břehy Tchajwanské úžiny a pro mírové sjednocení. Za předpokladu zachování principu jediné Číny je možno hovořit o jakémkoli problému.

O otázkách principiálního charakteru se nemůže začít jednat bez vstupních předpokladů. Stejně jako se vstup České republiky a dalších středoevropských a východoevropských zemí do EU může uskutečnit pouze za předpokladu, že budou splněny odpovídající normy Unie. Jestliže odmítáme přijmout závazek, že nepoužijeme sílu, není to namířeno proti našim tchajwanským krajanům, ale proti těm zahraničním silám, které narušují proces čínského sjednocení a proti separatistům usilujícím o „ nezávislý Tchaj-wan“.

Nyní k hodně diskutované tibetské otázce. Není to problém povahy náboženské ani kulturní. Podstatou tohoto problému je zatvrzelost, se kterou separatisté usilují za podpory některých Číně nepřátelských mezinárodních sil o rozdělení vlasti a narušují stabilitu a vývoj v Tibetu.


Právo: Demokracie – to je otázka, která se po návratu Hongkongu do náruče Číny v roce 1997 vtírá stále naléhavěji. Čtu-li na internetu tamější tisk, objevují se v něm stížnosti na Pekingem vnucovanou skrytou cenzuru či návrhy nových zákonů nepřejících opozici…

Tang: Pracoval jsem v Hongkongu tři a půl roku a na vlastní oči jsem viděl, že od roku 1997, kdy se vrátil Číně jedná ústřední vláda striktně podle principů Základního zákona(miniústavy – pozn. Práva), nevměšuje se do záležitostí, které jsou v kompetenci samosprávy této Zvláštní administrativní oblasti (SAR) a všemi silami podporuje práci její vlády. Zásady „jeden stát, dva systémy“ a „ Hongkongu vládne hongkongský lid“,  stejně jako princip samosprávy nejvyššího stupně, to vše je nesmlouvavě uplatňováno v praxi.

Pokud jde o garance Základního zákona, míra demokracie, které se hongkongský lid těší, není o nic menší, než byla v minulosti, naopak je větší. Hongkongské noviny nás kritizují za to, že se na ulicích demonstruje.

Ale vždyť právě to dokazuje míru demokracie a svobody. Zároveň je hongkongská společnost právní společností. Právě se diskutuje o problému vlastní legislativy, vyplývající z paragrafu 23 Základního zákona. Tato legislativa odpovídá nejvlastnějším zájmům Hongkongu i celého státu.  Rovněž odpovídá mezinárodním legislativním normám. Není na ní nic překvapivého ani   alarmujícího.


Právo: Skončil 16. sjezd a čínští komunisté mají nového generálního tajemníka – Chu Ťin-tchaa (59). Jistě velká událost, ale podle některých názorů také „mnoho povyku pro nic“. Jeho předchůdce Ťiang Ce-min (76) totiž zůstává prezidentem a předsedou vlivné Ústřední vojenské komise – tudíž odcházející třetí generace si bude nastupující čtvrtou generaci hlídat.

Tang: Byl to velmi významný sjezd. Za prvé stanovil cíle dobudování společnosti „relativního blahobytu“. Za druhé: důležitou myšlenku „trojího zastoupení“ (KS Číny zastupuje potřeby rozvoje progresivních  výrobních sil, perspektivní směr moderní kultury a nejvlastnější  zájmy nejširších vrstev lidu) povýšil na vedoucí ideologii strany. Za třetí: vybral a vytvořil novou strukturu vedení  a bezproblémově vystřídal starou generaci vůdců generací novou. Ústřední výbor strany v čele s generálním tajemníkem Ťiang Ce-minem vedl lid všech národů a národností  Číny cestou budování  modernizovaného socialismu a dosáhl světem obdivovaných úspěchů.

Dnes je nové vedení v čele s generálním tajemníkem Chu Ťintchaem mladé a silné, nadané a politicky integrované, má za sebou dlouhodobou práci na místní úrovni a bohaté zkušenosti získané konkrétní prací pod vedením ústředí. Není pochyb o tom, že bude dále všestranně rozvíjet čínskou politiku reforem a otevření se světu a budování modernizovaného socialismu.



< Suggest To A Friend >
 
     <Print>