Hlavní Menu > Aktuality
Reformní, inovativní a otevřená čínská ekonomika a čínsko-česká spolupráce

2016/09/03
článek psaný velvyslankyní Ma Keqing pro časopis Týden

Čínská ekonomika jakožto druhá největší ekonomika světa má významný vliv na ekonomiku globální a je tématem, jež lidi stále zajímá.

Po více než třiceti letech rapidního růstu vstoupil rozvoj čínské ekonomiky do nového normálního stavu. Na pozadí pokračujícího oslabování růstu světové ekonomiky čelí čínská ekonomika poměrně velkému tlaku směrem dolů. Čína se však nezapojila do silné stimulace tradičním způsobem, naopak jde cestou inovativní makro-kontroly, vkládá úsilí do podpory strukturálních reforem, do kultivace nových impulzů a transformace a modernizace těch tradičních.

Čínská ekonomika si udržuje stabilní rozvoj, její struktury se neustále optimalizují. V první polovině letošního roku činil růst HDP 6,7%, bylo vytvořeno 7,17 mil. nových pracovních míst, což překonalo úroveň ze stejného období loňského roku. Přínos odvětví služeb a vnitřní poptávky ekonomickému růstu dosáhl 59,8%, respektive 110,4%, představují významnou sílu, jež táhne růst čínské ekonomiky. O to více potěšující je, že tento růst se stále více opírá o vědecko-technologické pokroky a inovaci. Výzva k aktivnímu zakládání podnikání a podpoře inovace dala vzniknout v průměru více než třinácti tisícům nových firem, vzniklo mnoho nových průmyslových odvětví, nových formátů činností a nových modelů.

Prostředí současné světové ekonomiky je stále komplikované, narůstá množství neurčitých a nestabilních faktorů, vlastní rozvoj v Číně také čelí mnoha obtížím a výzvám. Rozvoj čínské ekonomiky má však velký potenciál, má dostatek předností i široký prostor, základy pro udržitelný rozvoj jsou příznivé. Čína je světovou výrobní a obchodní velmocí, láká též mnoho investic ze zahraničí a do zahraničí ve velkém investuje, je obrovským rozvíjejícím se trhem s největším potenciálem pro růst. V následujících pěti letech bude do Číny importováno zboží za více než 10 bil. USD, investice do zahraničí přesáhnou hodnotu 500 mld. USD. Otevřené dveře Číny se budou ještě šířeji otevírat, bude se postupně rozšiřovat uvolňování v sektoru služeb a výroby, zahraničním subjektům bude poskytováno ještě více investičních příležitostí, budou účinně zabezpečena jejich zákonná práva a zájmy.

Ve dnech 4. a 5. září tohoto roku se bude poprvé v Číně konat summit zemí G20, a to ve městě Hangzhou. G20 je důležitou platformou pro kontrolu globální ekonomiky, má významný dopad na vedení a podporu mezinárodní ekonomické spolupráce. Hlavním tématem summitu G20 v Hangzhou bude „vytvoření inovativní, vitální, propojené a inkluzivní světové ekonomiky“, s cílem reagovat na hlavní problémy, kterým světová ekonomika čelí, posílit koordinaci makroekonomiky, šířit důvěru ve světě a vnášet energii do růstu globální ekonomiky. Lze očekávat, že tento summit G20 bude jedním z nejplodnějších summitů.

Po návštěvě čínského prezidenta Xi Jingpinga v České republice a navázání strategického partnerství mezi oběma zeměmi vstoupily současné čínsko-české vztahy do svého historicky nejlepšího období, v oblasti obchodu a dalších oblastech povzbudily a pozvedly pragmatickou spolupráci mezi oběma zeměmi, bylo dosaženo řady památných úspěchů:

— Během pouhého jednoho roku, počínaje zářím loňského roku, zavedla čínská strana tři přímé letecké linky do Prahy, každý týden se mezi oběma zeměmi kyvadlově uskuteční 16 letů. To je mezi zeměmi střední a východní Evropy ojedinělé, nejen že to velmi usnadnilo hospodářskou, obchodní a personální výměnu mezi oběma zeměmi, ale napomohlo to též posílení postavení Prahy jakožto regionálního leteckého uzlu.

— Zájem čínských turistů o Českou republiku pokračuje ve svém rapidním nárůstu. V roce 2015 navštívilo Českou republiku 288 tis. čínských turistů, kteří zde utratili nejvíce ze zahraničních návštěvníků ze zemí mimo EU. Tento rok dosahuje počet čínských turistů nových hodnot, z pohledu počtu turistů je Čína na šesté pozici zdrojových zemí České republiky. Velký počet čínských turistů přináší při své návštěvě České republiky tamnímu cestovnímu ruchu a souvisejícím odvětvím obrovské zisky, dali tak přímo i nepřímo vzniknout mnoha novým pracovním příležitostem.

— V současné době Čína a Česko postupně rozšiřují rozsah vzájemných investic a oblasti spolupráce, skrze vzájemně výhodnou spolupráci věnují firmy z obou zemí své usilí uskutečnění výhodného rozmístění kapitálových, technologických a tržních zdrojů. V roce 2015 představoval prodej vozů Škoda Auto na čínském trhu 28% z jejích celkových světových tržeb, 41% z globálních zákazníků skupiny Home Credit pochází z Číny. Čínské společnosti Huawei, CEFC China Energy, Xi´an Shaangu Power, Changhong, BWI Group a další čínské firmy také v Česku neustále navyšují kapitál a investice do technologií. Vstup čínských finančních institucí jako jsou Bank of China či ICBC a dalších na český trh napomůže Česku k vytvoření významného finančního místa pro Čínu v regionu střední a východní Evropy.

Čína a Česko se nacházejí v klíčové etapě zrychlující se ekonomiky a průmyslové transformace a modernizace, čínská iniciativa s názvem „Pásmo a Stezka“, spolupráce v rámci platformy 16+1 či plán „Made in China 2025“ vysoce souzní se strategií ekonomického rozvoje Česka a jejím plánem Průmysl 4.0. Po podpisu společně vytvořeného Memoranda o porozumění iniciativy „Pásmo a Stezka“ vládami obou zemí, jehož osnova se v současné době projednává, bude moci být realizována řada konkrétních projektů spolupráce. Domnívám se, že na pozadí poklesu globálního obchodu a investic a nedostatku nových impulsů by měly obě země Čína i Česko postupně posilovat propojení strategií vlastního rozvoje, rozvíjet a vzájemně doplňovat své přednosti, dobře využívat nové příležitosti ke spolupráci, vytvářet nové body pro její růst a podporovat oboustrannou spolupráci založenou na vzájemné výhodnosti a win-win principu, jež by neustále dosahovala nových výsledků.



< Suggest To A Friend >
 
     <Print>