dopoledne 24. listopadu 2003,  Chargé d'affaires ZÚ ČLR pan Tao Wenxue přednášel na Fakultě mezinárodních vztahů České Vysoké školy ekonomické. Na pozvání přítomných studentů se zúčastnil besedy a informoval o aktuálním stavu vnitřního hospodářství Číny, o názorech Číny na mezinárodní situaci a o čínské zahraniční politice, jakož i o nejnovějším vývoji v čínsko-českých vztazích. Více než 70 studentů s velkým zájmem naslouchalo a mělo dotazy ohledně čínského společenského zřízení,  strategie  velkého vývoje západní a vnitřní části Číny, kosmického plánu, vývoje energie, znečištění životního prostředí a plánování rodičovství. Též byly vzneseny otázky týkající se čínsko-japonských vztahů, Taiwanu a Iráku, boje proti terorismu atd. Pan chargé d´affairs Tao velmi rád odpověděl na všechny položené otázky. Beseda trvala dvě hodiny. Přítomní studenti měli velký zájem o poskytnuté brožurky v českém jazyce, jako např. „Čína 2003“. Obchodní rada ČLR pan Liu Mingguo byl též přítomen besedy a odpovídal studentům na otázky.

       v  příloze je proslov pana Tao na  na české Vysoké škole ekonomické

       Vážené vedení školy,
       Milí  studenti,

       Je to pro mě velká čest, že se mi dnes naskytla příležitost navštívit Vysokou školu ekonomickou v Praze a  mohu se seznámit  zde s přítomnými přáteli.
Chtěl bych Vám stručně vyložit aktuální stav ve vnitřním hospodářství Číny, názor Číny na mezinárodní situaci a čínskou zahraniční politiku, jakož i nejnovější vývoj v čínsko-českých vztazích. Nakonec zodpovím na otázky, které vás budou zajímat.

1. Za prvé vyložím aktuální situaci ve vnitřním hospodářství Číny a jeho rozvoj
Loni na podzim se konal 16. sjezd Komunistické strany Číny a vytýčil bojový cíl: během prvních dvaceti let tohoto století všestranně budovat  poměrně blahobytnou společnost. Život čínského lidu v současnosti již obecně vzato dospěl na tuto úroveň, hrubý domácí  produkt dosáhl 1000 (tisíce) miliard amerických dolarů, průměrný HDP na jednu osobu dosáhl 1000 (jednoho tisíce) amerických dolarů. Avšak tato úroveň je dosud nízká, není celoplošná, její vývoj není rovnoměrný. Naším cílem je, aby HDP po dvaceti letech usilování, v roce 2020, dosáhl 4000 (čtyř tisíc) miliard USD a průměrný HDP na jednoho člověka dosáhl 3000 (tří tisíc) USD. V polovině tohoto století bude uskutečněna v zásadě modernizace  a průměrný HDP na hlavu dostanea úroveň středně vyspělých států. Letos na jaře se konalo 11. zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (tj. parlamentu), byla zvolena nová, v této podobě první ústřední vláda a realizovalo hladké předání nového vedoucího kolektivu. V říjnu se konalo 3. plenární zasedání 16. funkčního období KS Číny, které projednalo a schválilo "Usnesení Ústředního výboru KS Číny o některých otázkách souvisejících s úspěšným dokončením socialistického tržního ekonomického systému" a vytýčilo ideologii a principy,  řídící prohloubení reforem ekonomického systému.
Třebaže nás v první polovině letošního roku zasáhl úder nečekané epidemie SARSu, vážného sucha i záplav a další nepříznivých faktorů, dokázali jsme se jednou rukou ubránit SARSu a druhou se chopit hospodářské výstavby. V boji proti SARSu jsme  dosáhli velikého postupného vítězství a zároveň jsme zabezpečili příznivý směr relativně rychlého ekonomického růstu. Národní hospodářství rychle narůstá. Během prvních tří čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt o 8,5 % (osm celých pět procent), přičemž ve třetím čtvrtletí jsme zaznamenali nárůst o 9,1 % (devět celých jedno procento), z čehož vyplývá, že národní hospodářství již setřáslo vlivy SARSu. V zahraničním obchodu panuje model obsáhlého vývozu i dovozu a s využitím zahraničního kapitálu je zabezpečen poměrně rychlý nárůst. Celkový objem vývozu a dovozu v prvních třech čtvrtletích činil 606.3 miliard (šest set šest miliard tři sta milionů) USD, to znamená, že vzrostl o 36,2 % (třicet šest celých dvě procenta), z toho vývoz vzrostl o 32,3 % a dovoz vzrostl o 40,5 %, aktivní bilance tedy činí 9.1miliard (devět miliard sto milionů) USD a oproti stejnému období loňského roku se snížila o 10.9 miliard (deset miliard devět set milionů) USD. Vývoz k hlavním zahraničním partnerům se vcelku urychlil, růst vývozu do zemí Evropské unie a do Ruska překročil 40 % a růst vývozu do ASEANu, USA a Austrálie překročil 30 %. Počet položek v nově uzavřených dohodach o přímých zahraničních investicích   se za první tři čtvrtletí přiblížil třiceti tisícům, což představuje růst 18,6 %. Objem zahraničního kapitálu v těchto dohodach činí 79.2 miliard (sedmdesát devět miliard dvě stě milionů), vzrostl tedy o 36%. Reálně využitých přímých investic zahraničního obchodu bylo 40.2 miliard (čtyřicet miliard dvě stě milionů) USD, což představuje růst o 11,9 %. Na konci září činily devizové rezervy  383.9 miliard (tři sta osmdesát tři miliardy devět set milionů) USD, což znamená, že se oproti začátku letošního roku zvýšily o 97.5 miliard (devadesát sedm miliard pět set milionů) USD. Z celkové analýzy vyplývá, že prognóza a cíle hospodářského a společenského rozvoje v Číně na letošní rok jsou reálné.
Data, která jsem uvedl jako příklad, dokazují, že čínská politika reforem a otevírání se světu je úspěšná. V současné Číně se buduje systém socialistického tržního hospodářství a zároveň se začíná vytvářet rámec makroekonomických regulačních systémů. Abychom do dvaceti let dosahli svého bojového cíle, o kterém jsem se zmínil, zahájili jsme již v roce 2001 desátou pětiletku, jejíž hlavní cíle jsou: národní hospodářství si udrží poměrně rychlý rozvoj v průměru asi o 7 %; budeme pokračovat v uplatňování strategické regulace ekonomických struktur, aby se výrazně  pozvedla kvalita a efektivnost  hospodářského růstu,; dosáhneme značného pokroku v zavádění moderních podnikových systémů ve státních podnicích, zdokonalíme systém sociálního zabezpečení, posílíme spolupráci v zahraničním obchodě a počítáme, že v budoucích pěti letech nakoupíme ze zahraničí produkty v hodnotě jednoho bilionu amerických dolarů.

2. Za další pohovořím o názoru Číny na aktuální mezinárodní situaci a o čínské zahraničné politice
Blíží se konec třetího roku jednadvacátého století, ale naděje i obavy trvají vedle sebe.
Mír a rozvoj jsou nadále hlavním námětem epochy, tím, v co doufají lidé různých ras, barvy pleti a státní příslušnosti. Myšlenky demokracie a rovnosti pronikly hluboko do našich myslí. Konsenzusem mezinárodního společenství se staly zesilování koordinované spolupráce i společné čelení globální výzvy. Hospodářské kontakty mezi různými zeměmi jsou den ode dne těsnější. Prostředky moderní informatiky nám umožňují získávat zprávy v téže chvíli. Zájmy různých států se propojují a křižují, pokles i vzestup se dotýká všech. Hloubka a šíře spolupráce mezi různými oblastmi a regiony nesmírně vzrostly a vytvořily se mechanismy spolupráce mezi partnery nestejné úrovně. V mnoha oblastech mohutně roste integrace regionálních ekonomií.
V mezinárodní situaci nicméně existuje i mnoho jevů, které nám působí obavy. Nadále propukají lokální války a konflikty. Válka v Iráku sice skončila, ale mír ještě zdaleka nenastal a irácký lid se dosud nezbavil utrpení. Konflikt mezi Izraelem a Palestinou je nekontrolovatelný a cesta mírového procesu na blízkém východě je dlouhá a těžká. Také války mezi některými africkými státy dosud neutichly.
Terorismus, pašování narkotik, šíření zbraní, rozšíření epidemií, zhoršování životního prostředí a jiné problémy netradiční bezpečnosti se objevují každý den. Za současných podmínek se často mohou velmi snadno šířit po celé zeměkouli. Bezpečnostní situace, které lidstvo tváří, je stále komplikovanější.
Rozvoj lidstva je také vážným úkolem. Během uplynulých třiceti let se zdvojnásobil počet nejzaostalejších a nejchudějších států, nyní je jich padesát a v OSN tvoří čtvrtinu členských zemí. Rozdíly mezi severem a jihem se neustále zvětšují, propast mezi chudými a bohatými se prohlubuje, a to se stalo závažným faktorem, který vyvolává konflikty i války a který přinese dopady na územní stabilitu.
V daném momentě všichni přemýšlíme o jediném problému: Jaký nový mezinárodní řád musíme v 21. století vytvořit, abychom ochránili světový mír a uspíšili světový rozvoj?
Čína se domnívá, že budoucí štěstí lidstva spočívá v zesílení mezinárodní spolupráce, v postupu vícestrannými cestami.
Jednak budeme přispět k demokratizaci v mezinárodních vztazích. Mezinárodní společenství se nesmí vrátit do doby, kdy si silné státy dělily sféry moci, už nesmějí opakovat dějiny, kdy velmoci mezi sebou soutěžily,  nýbrž musí vytvořit mezinárodní vztahy nového typu. V takovém světě si budou všechny státy rovnopravné, bez ohledu na to, zda jsou malé nebo velké, chudé nebo bohaté, silné nebo slabé. Žádný stát nemá právo vnucovat lidstvu své vlastní záměry.
Jednak budeme upevňovat nové názory na bezpečnost s charaktery vzájemné důvěry, vzájemné prospěšnosti, rovnopravnosti a kooperace.   Bezpečnost uchráníme jen uplatňováním spolupráce, dialogu a mírového řešení rozporů. Zabraníme častému použití vojenských síl, anebo vojenské hrozbě, nedovolíme, aby vlastní bezpečnost byla budována na otřeseních jiných států.
Budeme podporovat variabilitu rozvojových modelů. Svět je rozmanitý a různorodý a lidská moudrost nám umožňuje vytvářet odlišné civilizace, umožňuje dokonce, abychom sledovali odlišné cesty rozvoje a zastávali mnohostranné hodnoty.
Za další se vynaložíme veškeré úsilí na vzestup rozsáhlých rozvojových zemí. Rozvojové země, jejichž obyvatelstvo tvoří tři čtvrtiny světové populace, se musejí stát význačným pilířem multipolárního světa. Bez jejich početné účasti a rovnocenného postavení by mezinárodní vztahy nebyly demokratické a ani mezinárodní řád by nebyl spravedlivý a racionálný. Bez jejich ekonomické  obnovy by nebylo v souvislosti se společným rozvojem lidstva o čem hovořit.
Za další chceme zesílit mnohostrannou spolupráci. Taková spolupráce, prováděná rozličnými způsoby, se má stát zásadní metodou řešení mezinárodních záležitostí. Když si všechny státy podají ruce a půjdou za týmž cílem, vypořádají se pomocí globální spolupráce s globálními úkoly.
Vlády různých zemí by se v multipolárním světě měly v politice vzájemně respektovat a   navzájem konzultovat; v ekonomii by si měly vzájemně pomáhat a společně se rozvíjet; v kultuře by se měly jedna od druhé učit a společně vzkvétat; v otázkách bezpečnosti by měly vůči sobě být důvěrné a navzájem se usilovat o společné uskutečnění míru a rozkvětu lidstva.
Čína je doposud rozvojovou zemí. Ještě nás čeká dlouhá cesta, než celostátní lidé  povedou život v bezpečí a radosti, v blahobytu i rozkvětu. Právě z toho důvodu je rozvoj předním úkolem  Číny. Rozvoj Číny si žádá mírové mezinárodní  a sousední protředí. Proto budeme i nadále provádět samostatnou, nezávislou mírovou zahraniční politiku a jak do mezinárodních, tak do regionálních záležitostí hrajeme konstruktivní úlohy.

Nyní bych chtěl ještě krátce zmínit vztahy Číny a Evropské unie
Evropská unie zaujímá ve světě důležitou sílou. Čína věnuje velkou pozornost úloze a vlivu  Evropské unie v regioních i mezinárodních záležitostech. Vztahy mezi Čínou a Evropskou unií se vcelku vyvíjejí příznivě a každým dnem dozrávají. Lze říci, že vztahy již vjely do kolejí všestranného zdravého rozvoje.
V květnu 2004 se Evropská unie rozšíří o dvacet pět států. Vznikne nová Evropská unie, která zahrne východ i západ, rozprostře se na ploše čtyř milionů kilometrů čtverečných, bude mít čtyři sta padesát milionů obyvatel a jejíž výroba přesáhne celkovou hodnotu deseti bilionu USD. Ačkoliv rozvoj Evropské unie stále čelí těžkostem a úkolům, proces integrace již nelze zvrátit a v budoucnu bude v regionalních i mezinárodních záležitostech hrát čím dál tím důležitější úlohu.
Mezi Čínou a EU neexistují zásadní zajmové konflikty, vzájemně se neohrožují. Vzhledem k rozdílné historii, kultuře a tradicím, politickému zřízení a hospodářským vývojovým etapám je  přirozené, že na některé otázky existují mezi Čínou a unií rozdilné pohledy. Je třeba je vstřícně řešit na základech a duchu rovnoprávnosti a vzájemného respektování, aby neshody se nestaly překážkou rozvoje vztahů vzájemné důvěry a vzájemné prospěšnosti. Společné body mezi sebou zdaleka přesahují rámec těchto neshod. Čína i EU zastávají demokratizaci v mezinárodních vztazích, zastávají posílení pozice OSN, jsou proti mezinárodnímu terorismu, podporují odstranění chudoby, ochranění životního prostředí a uskutečnění trvale udržitelného rozvoje; Obě strany mají vlastní hospodářské přednosti a silné vzájemné doplňování. Hospodářství Evropské unie je rozvinuté,má  moderní techniku a mohutný kapitál. Čínské hospodářství trvale roste, čínský trh se rozšiřuje, jsou zde bohaté zásoby pracovních sil. Jak EU, tak Čína mají před sebou široké prspektivy  obchodní a technické spolupráce; Obě májí dlouhodobé historie a zářivou civilizaci, obě strany zastávají přání zesílit kulturní výměnu a vzájemně se obohacovat. Konsensus a interakce Číny a EU v politické, hospodářské a kulturní oblasti  vytvářejí solidní základnu pro neustálý rozvoj jejích vztahů.
Zesilování a neustálý rozvoj vztahů mezi Čínou a Evropskou unií je důležitou součástí čínské zahraniční politiky. Čína usiluje o zbudování dlouhodobého, stabilního a všestranného partnerství s Evropskou unií. Čína sleduje politikou vůči Evropské unii tyto cíle:
- vzájemné respektování a vzájemnou důvěru, hledání společné řeči při zachování stávajících rozdílností, společnou ochranu světového míru a stability,
- vzájemnou prospěšnost a vzájemné výhody, rovnoprávné  konzultace, prohlubování hospodářské a obchodní spolupráce, společné podílení na rozvoji,
- vzájemné učení a vzájemné prosperity, vzájemné doplňování, rozšiřování výměny humanitního a kulturního potenciálu, urychlení harmonie a pokroku mezi kulturami východu a západu.
3. Na závěr bych se Vás seznámil s situací, týkajícím se čínsko-českých vztahů
3.1 Oboustranné politické vztahy
V roce 1949 byla založena Nová Čína, Československo bylo jedním z prvních států, které s Čínou navázaly diplomatické styky. Když se 1. ledna 1993 stala Česká republika samostatným státem, Čína ji mezi prvními uznala a navázala s ní diplomatické styky.
       Mezi čínským a českým lidem existuje již tradiční přátelství. Za posledních let na mezinárodní scéně i v obou našich zemích nastaly velké změny, ale díky oboustrannému úsilí   se čínsko-české vztahy rozvíjejí vcelku příznivě. Oba státy udržují kontakty na vysoké úrovni. V roce 1999 navštívil Čínu vᚠpremiér pan Miloš Zeman a bylo vydáno společné komuniké vlád obou zemí. Také ministři zahraničních věcí uskutečnili v roce 1999 a v roce 2001 vzájemné návštěvy. Úspěšná návštěva členky Státní rady paní Wu Yi v České republice v loňském červenci  urychlila rozvoj vzájemných hospodářských a obchodních vztahů. Letos v říjnu navštívila Čínu delegace Ekonomického výboru, vedená místopředsedou parlamentu České republiky panem Vojtěch Filipem. Tyto návštěvy podnítily položení základů pro zdravý rozvoj čínsko-českých vztahů ve dvacátém prvním století. Mezi oběma zeměmi probíhá hladká spolupráce v oblasti vojenství, školství, vědy a techniky, sportu a tělovýchovy, zdravotnictví, ochrany životního prostředí a tak dále.
Čínská vláda vždy klade důraz na rozvoj vztahů s Českou republikou. Česká republika je vlivnou zemí střední Evropy. Přestože jsou rozdílné specifiky mezi oběma našimi zeměmi, nemáme mezi sebou nějaké zásadní rozepře, právě naopak, máme mnoho společného při ochraně a rozvoji světového míru, při obraně samostatnosti a suverenity vlastního státu, při výstavbě své země a tak dále. Rozvoj bilaterálních přátelských vztahů odpovídá zájmům lidu obou zemí. Respektujeme volbu společenského systému a cesty rozvoje, kterou vᚠlid učinil, máme pochopení pro úsilí, jež vynakládáte, abyste se stali členem Evropské unie a přejeme vaší zemi, aby dosahla ještě vyšších výsledků při rozvíjení hospodářství a zvyšování životní úrovně.
       Politika Čínské vlády ohledně rozvoje přátelských vztahů a spolupráce s Českou republikou se nezmění. Upřímně doufáme, že obě země budou pokračovat v   zdravém, stabilním a všestranném rozvoji čínsko-českých vztahů. na základě zásad vzájemného respektování, rovnprávnosti a vzájemné výhodnosti, vzájemného nevměšování se do vnitřních záležitosti atd.
3.2 Oboustranné hospodářské vztahy
Čínská vláda vždy zastává aktivní   rozvoj hospodářské a obchodní spolupráce s Českou republikou. Za poslední lét se oboustranný obchod značně rozvinul. Podle čínských celních statistik činil v roce 2002 objem čínsko-českého obchodu 960 milionů (devět set šedesát milionů) USD a český vývoz do Číny poprvé prolomil hranici sta milionů USD. Mezi lednem a zářím letošního roku vzájemný obchod výrazně vzrostl, celkový objem obchodu dosáhl 1 miliardy sta milionů USD a tím vzrostl o 68,7 % (šedesát osm celých sedm procent), z toho čínský vývoz činil 900 milionů a vzrostl o 62,1 % a dovoz činil 200 milionů a vzrostl o 105,2 %. Očekáváme, že koncem roku překročí objem obchodu mezi oběma zeměmi 1.3 miliad (jednu miliardu tři sta milionů) USD.
Přes veškerjé snahy čínské vlády nadále trvá v naší obchodní výměně nevyrovnaná obchodní bilance. Čína se nesnaží o to, aby v našem vzájemném obchodě existoval tak velký deficit, nýbrž usiluje o to, aby za nepřetržitého obchodního rozvoje dosáhla postupně přibližného vyrovnání deficitu. Skutečnost je taková, že hospodářství obou zemí  se může do určité míry doplňovat a potenciální síla hospodářské a obchodní spolupráce je nesmírná. Důvodem toho, že došlo k obchodnímu deficitu není jen rozdíl ve struktuře vývozních a dovozních komodit, ale zejména to, že v současných podmínkách nových tržních ekonomik postrádají podnikatelé znalosti o partnerském trhu. Domnívám se, že s účastí Číny u WTO  Čínská strana dává českým podnikatelům velké obchodní příležitosti tím, kdy začala uskutečňovat základní bojové strategie týkající se rozvoje západních částí ČLR a obnovení starého průmyslu na severovýchodě ČLR. Doufáme, že čeští podnikatelé zvýší míru propagace do čínského trhu a vstupování do něj, že se budou účastňovat mezinárodních veletrhů a porad o obchodním investování, a tím poznají, co vlastně čínský trh žádá a prosadí na něm své nové výrobky. Čínská strana uvítá, že  české podnikatelské sféry budou aktivně podílet na výstavbě čínského hospodářství a rozšíří vývoz do Číny. Česká republika v květnu příštího roku vstoupí do Evropské unie, a tím se pro čínské podnikatele  naskytnou příznivé okolnosti k tomu, aby pronikli na český trh a zároveň se spolupodíleli na rozvoji hospodářství unie. Čínská vláda aktivně podněcuje čínské podnikatele, aby pronikali na český trh a zvýšili dovoz z České republiky. Věřím, že společným úsilím a na základě vzájemného prospěchu a vzájemných výhod se určitě podaří, že se obchodní vztahy obou našich zemí značně zvýší.
Kromě spolupráce v oblasti politiky a hospodářství, o kterých jsem zde hovořil, obě naše země mají zesilovat výměnu a spolupráci v oblasti kultury, vzdělávání, vědy a techniky, tělovýchovy a sportu, čímž se postupně zesiluje vzájemné porozumění mezi vládami a lidem obou zemí a čímž vzniká pozitivní a reálný základ pro všestranný rozvoj vztahů mezi našimi zeměmi.

Nakonec bych rád podotknul, že Čínské velvyslanectví bude nadále všemožně nabízit pomoc všem českým přátelům ze všech sfér, kteří   chtějí o Číně více dozvědět a poznat ji, a že bude vynakládat neúnavní snahu, aby prohloubilo přátelství mezi lidmi obou zemí a aby se rozšířila vzájemná spolupráce mezi našimi zeměmi.
Děkuji Vám za pozornost.