TISK
V
Číně působí tisková agentura
Nová Čína (Sinchua) a Čínská
tisková služba.
Nová Čína je oficiální
tisková agentura s hlavním sídlem v Pekingu,
působí od roku 1944 a po r.1950 se stala jednou z
hlavních světových tiskových agentur.
Má řadu zahraničních odborů, v
zemích celého světa má přes 100
filiálek a tiskové zprávy a články
včetně fotografií vydává v
čínštině, angličtině,
francouzštině, ruštině,
španělštině, arabštině a
dalších jazycích. Má dohody s více
než 80 zahraničními tiskovými agenturami
o výměně zpráv a
novinářských fotografií.
Čínská tisková
služba byla založena v r.1952 a zaměřuje
se hlavně na informování
Číňanů žijících v
zahraničí, cizinců čínského
původu a čínských vlastenců na
Tchaj-wanu. Také tato tisková agentura má
filiálky v USA, Japonsku. Francii, Austrálii a v
dalších zemích. Novináři této
agentury pracují i na Tchaj-wanu a agentura
recipročně přijímá tchajwanské
novináře.
V roce 1950
vycházelo v Číně 205 novin a
časopisů v nákladu
přesahujícím 400 miliony výtisků
ročně. Od r.1980 došlo i v této oblasti
k prudkému vzestupu. Vedle novin KS Číny,
tvořícím jádro tisku, a novin
masových organizací, vycházejí
desítky různých deníků,
večerníků a časopisů,
odpovídajících zájmům a
profesím čtenářů. V květnu
1998 vycházelo v zemi 2 160 novin a časopisů
v nákladu 26 miliard výtisků
ročně.
ROZHLAS
Na počátku prosince 1949 začala
vysílat oficiální Ústřední
lidová rozhlasová stanice (Central People's
Broadcasting Station - CPBS), která nyní
vysílá na sedmi programech a vysílá 128
hodin denně. Sedmý program, nazývaný
"Hlas Číny", vysílá od
června 1994 21 hodin denně
Do celého světa vysílá
rozhlasová stanice Čínský rozhlas pro
zahraničí (China Radio International - CRI),
která také má svoje kanceláře v
Tokiu, Paříži, Washingtonu, New Yorku (OSN),
Bruselu, Berlíně, Moskvě,
Bělehradě, Káhiře, Bangkoku a Nairobi a
stálého dopisovatele v Hongkongu. Má
čilé styky s rozhlasy ve více než 60
zemích a regionech, s nimiž si
vyměňují programy, zkušenosti a
vzájemně realizují pobyty
pracovníků. Vysílá v 38 cizích
jazycích, ve standardní
čínštině a čtyřech
čínských dialektech a zaujímá
třetí místo na světě co do
vysílacího času a počtu
jazyků.
V českém
jazyce začalo CRI vysílat 27. srpna 1968. V
současnosti nabízí každý den
30minutový program, a to od 20:00 do 20:30 SEČ
(21:00 - 21:30 SELČ) na frekvencích
6020khz (49.83m), 6150khz
(48.78m)
6933khz (43.27m),
11775khz (25.48m)
7150khz
(41.96m), 7235khz (41.46m)
7375khz (40.68m), 15415khz (19.46m)
a od 20:30 do 21:00 SEČ (21:30 -
22:00 SELČ) na frekvencích
7250khz (41.38m), 7305khz (41.07m)
7150khz (41.96m), 7235khz
(41.46m)
7375khz (40.68m),
15415khz (19.46m)
Tématické
zaměření v jednotlivých dnech je
následující: pondělí - kurs
čínštiny, úterý -
čínská kultura, etnické skupiny v
Číně, středa - čínská
společnost, věda a školství,
čtvrtek - čínská ekonomika a finance,
sport, pátek - cesty po Číně, sobota -
čínská pop-music a koncerty, neděle -
rozhlasový časopis.
TELEVIZE
Na jaře 1958 byla založena a
v září téhož roku začala
vysílat první čínská televizní
stanice - Pekingská televize, která se
později stala Centrální čínskou
televizí (China Central Television - CCTV). Zlatý
věk televize začal v osmdesátých letech,
kdy se počet televizních diváků
zvyšoval každoročně o 61 milionů. V
květnu 1992 zahájila svou činnost
Pekingská kabelová televize, která místo
několika kanálů jich nabídla
desítky. V r.1996 bylo v Číně 280
milionů televizních přijímačů
s více než 900 miliony diváků.
Čínská vláda
dělá všechno pro to, aby i obyvatelé
vzdálených hraničních regionů
měli možnost sledovat televizní
vysílání. Budují se
retranslační stanice a další
potřebná zařízení a počet
diváků neustále roste. Televizní
mikrovlné spoje a pozemní družicové
stanice zpřístupňují televizní
vysílání 24 milionům různých
národnostních menšin a do konce století
by mělo být dostupné 90 %
čínských obyvatel. V řadě
oblastí se tohoto cíle už
dosáhlo.
CCTV a 3 125
dalších televizních stanic po celé zemi
spolu se systémem satelitní a pozemní
televizní sítě představují
největší televizní síť na
světě. Zároveň to ukazuje na
obrovský význam čínské televize,
která má velký vliv na pozvedání
celkové kulturní úrovně země s
největším počtem obyvatel na
světě.
Každoročně se také koná
Šanghajský televizní festival, na
němž jsou udělovány ceny za
nejlepší programy a zároveň
probíhají jednání o jejich dovozu a
vývozu včetně výstav televizních
přijímačů a televizní techniky.
Šanghaj se stala největším asijským
televizním trhem.
Od dubna
1996 CCTV prostřednictvím tří
čínských družic a čtyř
vysílačů Pan-American Corporation
vysílá na svém mezinárodním
kanálu téměř do celého světa.
CCTV má obchodní styky s více než 250
televizními organizacemi z více než 130
zemí a
regionů.
VYDÁVÁNÍ KNIH A
PERIODIK, KNIHOVNY, NOVÉ INFORMAČNÍ
TECHNIKY
Po roce 1978, kdy se
začala realizovat politika reforem a otevření
se světu, došlo k velikému rozkvětu
této sféry. Výrazně se zvýšila
různorodost publikací, přičemž se v
zájmu dalšího rozvoje celé
společnosti sleduje zájem na
rozšiřování vědeckých
poznatků, kulturních hodnot a
obohacování kulturního života
obyvatelstva.
Pokud jde o
periodika, důraz je položený na
vědecké a technické časopisy,
jejichž úroveň neustále roste.
Poslední dobou je v nich každoročně
publikováno na 260 tisíc článků,
které mají stále větší ohlas i
v zahraničí. Aplikace moderních
technologií, zvlášť pak
elektronických a počítačových, se
odráží v růstu ediční
úrovně i tiskařské kvality těchto
periodik, které se často vyrovnají
současné světové úrovni.
Obrovského pokroku dosáhla
Čína ve vydávání knih.
Zvláště od začátku
devadesátých let, kdy se systém
socialistické tržní ekonomiky stal
velkým podnětem i pro nakladatele a nově
uplatněný makrořídící
systém vedl k daleko zdravějšímu
vývoji. Nabídka knižních titulů je
dnes velice pestrá a uplatňují se i
nejpokročilejší formy vydávání
titulů. Zatímco v r.1952 bylo vydáno 13 692
knižních titulů v nákladu
téměř 800 milionů výtisků, v
r.1985 už to bylo 45 603 titulů v nákladu 6
miliard 670 milionů výtisků a v r.1997 120
106 titulů v nákladu 7 miliard 310 milionů
výtisků.
V ČLR
byla postupně vybudována hustá síť
knihoven, v nichž jsou veřejné lidové
knihovny (z toho v r.1997 2 600 na vyšší
než okresní úrovni), knihovny universit a
vysokých škol (1 100), knihovny
výzkumných ústavů (přes 8 000),
knihovny odborových organizací a knihovny při
státních organizacích jako jsou
školní, obecní a armádní knihovny.
U většiny z nich jsou také
čítárny.
Jedinečnou úlohu při
vydávání knih a časopisů v
cizích jazycích a jejich dovozu ze
zahraničí sehrává China International
Publishing Group (CIPG), která má 11
nakladatelství včetně Foreign Languages Press
a New Star Publishers. Vydává sedm
časopisů v 32 jazycích, hlavně
ovšem v angličtině (Beijing Review, China
Today, China Pictorial, People's China, El Popola Cinio,
China and Africa a Chinese Literature). Ročně
vydává přes tisíc knižních
titul nejrůznějšího
zaměření ve 20 jazycích.
Od r.1993 vyvíjí činnost
nevládní organizace Intercontinental
Communications Center, která se soustřeďuje
hlavně na mnohojazykovou audio-video produkci
(včetně filmů a telefilmů) a
běžnou knižní produkci. Tyto programy a
knihy seznamují svět se situací v
Číně, její kulturou a zvyky,
čínskými názory na
důležité mezinárodní otázky a
průběhem reforem a otevírání se
světu.
V
Číně dnes působí 205 audio-video
nakladatelství a přes 260 podniků,
nabízejících zvukové a obrazové
záznamy a magnetofonové nahrávky. I zde je
věnována přední pozornost
tématikám, které jsou úzce spjaty s
novými vědeckými a technologickými
poznatky a např.jen v r.1995 51 takových
prací získalo ceny za vynikající
úroveň. Vedle toho se zlepšuje kulturně
umělecká úroveň i takových
audio-video produktů, jako je Zpívejme spolu,
tzv.Karaoke písní, který dnes obsahuje
tisíc vynikajících čínských a
zahraničních písní a působí ve
čtyřech formách jako magnetofonová a
video páska, video CD a zpěvníček.
Tím se skoncovalo se stavem, kdy na
čínském trhu karaoke dominovaly
zahraniční audio-video produkty. Rychle také
roste trh s elektronickými publikacemi. Se souhlasem
Čínského tiskového a
publikačního úřadu dnes v zemi
působí 36 elektronických nakladatelství,
které už vyprodukovaly přes 200
elektronických publikací. Mezi
nejpopulárnější CD-romy patří
Celý svět jako jedna komunita,
Čínská encyklopedie, Čínské
lidové umění, Čínské
umění v průběhu věků,
Zakázané město, Čínská
farmaceutická encyklopedie, Čínská
akapunktura a akapresura a Encyklopedie
čínských zákonů a
nařízení.
K
1.lednu 1997 zahájilo svou činnost China Internet
News Center (Čínské centrum
internetových zpráv), která
využívá nejprogresivnější
internetové technologie k seznamování
světa s Čínou. Největší
počet vstupů za den činí 100 000, z
čehož 90 procent jsou vstupy ze
zahraničí. V dubnu 1999 centrum obdrželo 3
200 e-mailů, z nichž 70 % vysoce oceňovalo
informace na webové stránce
"Čína", jejíž hlavní
adresa je http://www.chinanews.org a
http://www.chinaguide.org. V současnosti má
webová stránka 12 kolon a celkový rozsah
informací 6020M v čínské a anglické
verzi. V r.1998 internetové centrum má i webovou
stránku, na níž jsou informace o stavu
lidských práv v Číně a o situaci v
Tibetu, jejíž adresa je
http://www.humanrights-china.org a
http//www.tibet-china.org.
