ZAMĚSTNÁNÍ
   Od založení ČLR se velice prudce zvyšovaly počty zaměstnanců, obzvlášť v posledních dvaceti letech, po přijetí politiky reforem a otevření se světu. Neustále se rozšiřovala škála zaměstnání, zvyšovala se mobilita pracovních sil a postupně se optimalizuje zaměstnanecká struktura. Na konci r.1998 bylo v zaměstnaneckém poměru 699.57 milionu lidí, což představuje zvýšení o 518.78 milionu proti r.1949 a o 298.05 milionu lidí proti r.1978. Počet lidí v zaměstnaneckém poměru ve městech rostl ještě prudčeji. Zatímco v r.1949 to bylo jen 15.33 milionu městských obyvatel a v r.1978 jen 95.14 milionu, v r.1998 už to bylo 206.78 milionů obyvatel, z čehož 32.32 milionu zaměstnávalo sebe sama /živnostníci/.
   Přestavba ekonomických struktur v posledních 20 letech se odrazila i v odpovídající struktuře zaměstnanosti. K prudkému nárůstu došlo v oblasti terciární sféry. V ní se počet zaměstnanců zvýšil v letech 1978 až 1998 3.8 krát a průměrný roční nárůst činil 6.9 procent, čímž předstihoval nárůst oproti těžkému průmyslu o 18% a oproti lehkému průmyslu o 4.4%. Zaměstnanci v terciární sféře se stali hlavní složkou zvyšování zaměstnanosti. Zároveň došlo k zásadním změnám v nazírání obyvatelstva na zaměstnání. V roce 1978 v Číně nepůsobil žádný soukromý a akciový kapitál, nebylo tu žádné společné podnikání zahraničně-čínské, hongkongsko-čínské, Macao-čínské nebo tchajwansko-čínské. Zatímco v soukromé ekonomice tehdy působilo jen 150 tisíc lidí, koncem r.1998 v těchto ekonomických sektorech celkově působilo 21.06 milionu lidí.
   Čína má obrovský počet obyvatel a s tím je spjata i skutečnost, že zaměstnanost je vážným problémem. Ve snaze řešit ho, čínská vláda od začátku r.1993 jako hlavní páku rozvrstvení či rozmístění pracovních sil nechává působit trh, čímž se otevřely nové možnosti uplatnění pracovních sil. Vytvořila se tak zcela nová situace, jejímiž charakteristickými prvky je makrokontrola stavu státem, rozhodovací pravomoce podniků při náboru zaměstnanců, nezávislé rozhodování jednotlivců při hledání zaměstnání, regulace nabídky a poptávky trhem a celostátního zajišťování sociálních služeb. V celé zemi se vytvořil trh pracovní síly a pracovních schopností. Díky probíhající přestavbě ekonomické struktury země se v posledních letech propouštění pracovníci některých státních podniků byli schopni uplatnit jinde. Čínská vláda realizuje široký program nového uplatnění zaměstnanců a celá řada podniku provozuje přeškolovací střediska. V roce 1998 tento program dosáhl důležitých výsledků: 6.09 milionu propuštěných úředníků a dělníků našlo nová zaměstnání a podíl nezaměstnaných se snížil na 3.1 %.

PŘÍJMY
   Od r.1949 vzrůstaly poměrně rychlým tempem příjmy venkovských zaměstnanců. V letech 1958 až 1978 se jejich příjmy zvýšily v průměru o 83 %, což představovalo průměrný roční nárůst 2.9 %.
    Po r.1978 příjmy venkovanů prudce stouply, což je výsledkem nově uplatňovaného ekonomického systému, který vedle diversifikace ekonomiky mimo jiné umožnil zaměstnávání ve vlastních rodinách a zakládání podniků na venkově. Navíc stát podstatně zvýšil výkupní ceny zemědělských a přidružených produktů. Na základě statistických údajů průměrný čistý příjem venkovských obyvatel na hlavu vzrostl ze 113.6 jüanů v r.1978 na 2 162 jüanů v r.1998, což s přihlédnutím k zvýšení cen představuje reálný nárůst 4.6 x. Růst příjmů na venkově souvisí s tím, že je zaměstnáno více rodinných příslušníků, zvedly se mzdy a lidé mají další příjem z pojištění pracovníků a dávek sociálního zabezpečení. Průměrný příjem městských obyvatel na hlavu vzrostl z 343,4 jüanů v r.1978 na 5 425 jüanů v r.1998, což s přihlédnutím k zvýšení cen představuje reálný nárůst 3.3 krát.
    Zdroje příjmů městských obyvatel se daleko více rozrůznily. V r.1997 činily mzdy městských úředníků a dělníků 72 % jejich celkových ročních příjmů, což představuje snížení proti r.1978 o 20.6 %. Spolu s prudkým nárůstem městských obyvatel a růstem počtu venkovských obyvatel, kteří kvůli práci a podnikání opouštějí své původní domovy, se změnila někdejší situace, kdy příjmy venkovských obyvatel pocházely hlavně z prodeje zemědělských a přidružených produktů. Spolu s růstem příjmů se zvyšují i úspory obyvatel: z 21.06 miliard jüanů v r.1978 dosáhly v r.1998 výše 5 340.75 miliard jüanů a narostly tak 254 krát.

SPOTŘEBA
    Koncem osmdesátých let Čína v podstatě skoncovala s přídělovým systémem. Současný trh nabízí spousty zboží denní potřeby včetně potravin a k zásadní změně došlo ve skladbě nakupovaného zboží, která se z někdejší potřeby dostatečně se najíst a obléknout vyvinula v uspokojování stále náročnějších požadavků. Podíl výdajů za jídlo na celkových spotřebních výdajích městských obyvatel se snížil z 57.5 % v roce 1978 na 44.5 % v r.1998 a u venkovského obyvatelstva z 67.7 % na 53.4 %. V témže období se zvýšil podíl výdajů na oddech, výchovu, kulturu a různé služby z 6.7 % na 10.7 % u městského obyvatelstva a u venkovského obyvatelstva z necelého 1 % na 9.2 %.
   Spolu s adekvátním zajištěním potřeb na jídlo a oblečení se postupně spotřební model městských a venkovských obyvatel optimalizuje, celková úroveň života se výrazně zlepšuje a přechází z uspokojování potřeb co do množství na zlepšování kvality. Spotřeba masa, vajec, drůbeže, mléka, ryb a příbuzných produktů, zeleniny a ovoce se neustále zvyšuje, zatímco u základních potravinářských surovin jako obilí se výrazně snižuje. Podle statistických údajů úroveň dietické výživy čínských obyvatel v zásadě dosáhla úrovně obyvatel asijských zemí s příjmy na střední úrovni. Standardy oblékání se také změnily. Zatímco dříve převládalo laciné a fádní ošacení, nyní více a více zákazníků projevuje zájem o módnější a dražší oblečení, které dovoluje projevit vlastní osobnost. Obyvatelé měst věnují pozornost módním novinkám, slušivému, pohodlnému a dobře ušitému oblečení. Výrazně se zvýšil podíl konfekčního oblečení a průměrná spotřeba objemu oblečení se rovná průměru světovému. Objem spotřebního zboží trvanlivého charakteru městských a venkovských obyvatel se zvýšil co do množství a zlepšil se i v kvalitě, přičemž se prudce zvýšilo jeho rozšíření do veřejnosti. Proběhl přesun od "čtyř starých komodit" (jízdních kol, náramkových hodinek, šicích strojů a rozhlasových přijímačů) k "šesti novým komoditám" (televizorům, pračkám, magnetofonům, ledničkám, elektrickým fénům a kamerám).
   Průměrný počet zboží trvanlivého charakteru na 100 domácností
   1985 1998
   venkov města venkov města
    Barevný TV 0.8 32.59 17.21 105.43
   Ledničky 0.06 9.25 6.58 76.08
   Pračky 1.9 48.29 22.81 90.57
   Obyvatelé měst zaměřují svou pozornost na nejnovější komodity, jimiž jsou telefony, domácí osobní počítače, auta a komerční bytová výstavba. Statistické údaje svědčí o tom, že počet televizorů na 100 domácností je v Číně vyšší než je světový průměr.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
   Sociální zabezpečení v Číně má formu sociálního pojištění, sociálních dávek a sociálních služeb. V období plánovaného hospodářství bylo sociální zabezpečení velice slabé.
   Od reformy městského ekonomického systému v r.1984 došlo k postupnému zavádění reformy sociálního zabezpečení, jehož jádrem je starobní pojištění. Pokud jde o toto starobní pojištění, Čína připravila a realizuje metodu kombinace celkového plánování s individuálními účty a zavedla jednotný základní systém starobního pojištění podnikových úředníků a dělníků. Na konci r.1998 bylo 84.76 milionu těchto zaměstnanců zapojeno do tohoto pojištění a 27.27 milionu úředníků a dělníků v důchodovém věku se podílí na sociálním rezervním programu pro penzisty.
   V relaci ke zdravotnímu pojištění Čína na zkoušku podporuje kombinaci celkového sociálního plánování s individuálními účty s programem podílového hrazení poplatků za ošetření v případě závažných nemocí. Sféra, kterou pokrývá zdravotní pojištění, se postupně rozšiřuje. Na konci r.1998 bylo do programu podílového hrazení poplatků zapojeno 11.08 milionu úředníků a dělníků a 1.52 milionu důchodců dostávalo prostředky z tohoto programu. 99 procent propuštěných úředníků a dělníků ze státních podniků bylo registrováno ve střediscích pro hledání nového zaměstnání. Navíc přes 90 procent úředníků a dělníků z celé země se zapojilo do nových projektů úrazového pojištění a ošetření a přes 30 milionů úředníků a dělníků se zapojilo do nového systému pojištění v případech pracovních úrazů.
   Služby sociálního zabezpečení se také neustále vyvíjejí. Na konci r.1998 různá centra těchto služeb měla 1.06 milionů lůžek a bylo tu umístěno 800 tisíc lidí. Ve městech funguje na 160 tisíc různých typů služeb sousedských zařízení a 3.32 milionu lidí s nízkými příjmy v celé zemi dostává garance na životní náklady. Celkově 72.08 milionu lidí dostalo od státu různé druhy výpomoci a vláda také poskytuje starobní důchody a dotace pro 4.53 milionu lidí.