Čínská lidová republika navázala diplomatické styky s tehdejším Československem 6. října 1949. Poté, co k 1. lednu 1993 vznikla Česká republika jako suverénní stát, Čína ji okamžitě uznala a navázala s ní diplomatické styky na úrovni velvyslanectví.
        V červnu 1993 navštívil ČLR ministr zahraničí Zeleniec. V září 1994 navštívil Českou republiku místopředseda Čínského politického poradního shromáždění Ye Xianping. V říjnu přijel do Číny předseda vlády Klaus; náměstek ministra zahraničí ČLR Dai Bingguo a náměstek ministra zahraničí České republiky Vondra aby podepsali a vyměnili si nóty potvrzující, že všechny dohody a smlouvy uzavřené dříve mezi Čínskou lidovou republikou  a Československou federativní republikou zůstávají v platnosti.
        V červnu 1995 česká strana bez ohledu na  několikrát vyslovený protest čínské strany  připustila návštěvu taiwanského „předsedy výkonného dvora“ Lien Chana (Lian Zhana) v České republice a tím závažným způsobem narušila česko-čínské vztahy. Téhož roku v říjnu došlo k tomu, že se vysoký představitel České republiky na zvláštním zasedání OSN věnovaném 50. výročí založení této organizace veřejně vyslovil pro  teorii „dvou Čín“ tím, že podpořil požadavek „obnovení“ členství Taiwanu v OSN. Proti tomu se čínská strana několikrát ohradila. Ale později učinili jak český předseda vlády, tak i místopředseda vlády a ministr zahraničí veřejná prohlášení, kterými rozhodně podpořili principiální stanovisko jedné Číny  a vyjádřili naději, že vztahy všestranné spolupráce s Čínou budou nadále rozvíjeny.
        V listopadu 1995 navštívil ČLR opět první náměstek MZV České republiky Vondra aby vedl konzultace s čínským ministerstvem zahraničí v zájmu odstranění příčin ochlazení česko-čínských vztahů ke kterému došlo v důsledku taiwanské otázky.  Náměstek Vondra potvrdil, že česká vláda setrvává na principiálním stanovisku jedné Číny. Poté česká a čínská strana postupně obnovily vzájemné návštěvy na úrovni náměstků ministrů a vyšší a vztahy mezi oběma zeměmi se v zásadě normalizovaly.
        V dubnu 1996 navštívil Českou republiku místopředseda vlády a ministr zahraničí Qian Qichen a v dubnu 1997  místopředseda vlády Wu Banguo. V červnu 1997 dosáhly obě strany dohody o zachování českého  generálního  konzulátu ve zvláštní administrativní zóně Hongkong a vyměnily si na toto téma diplomatické nóty. V září 1998 jednal  čínský ministr zahraničí Tang Jiaxuan u příležitosti zvláštního zasedání VS OSN s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem. V květnu 1999 pak ministr Kavan oficiálně navštívil ČLR.  V prosinci téhož roku přijel do Číny předseda vlády Zeman. Při této příležitosti bylo podepsáno „Společné komuniké vlády Čínské lidové republiky a vlády České republiky“.  V červnu 2000 navštívil Českou republiku místopředseda Všečínského shromáždění lidových zástupců Bu He a v říjnu se opět sešli na půdě OSN ministři zahraničí Tang Jiaxuan a Jan Kavan.
        Ale v říjnu 2000 česká strana bez ohledu na několikeré protesty čínské strany umožnila Lee Teng-huiovi (Li Denghui) a dalajlámovi zúčastnit se mezinárodní konference „Fórum 2000“. Český prezident se dokonce s oběma pány setkal a tím opět způsobil vážnou újmu do té doby normálně se vyvíjejícím česko-čínských vztahům. Čínská strana proti tomu vyslovila rozhodný a principiální protest.
        V dubnu 2001 navštívil Českou republiku opět ministr zahraničí Tang Jiaxuan a v červnu téhož roku místopředseda Čínského politického poradního shromáždění a předseda Všečínské rady družstev pro nabídku a prodej zboží Bai Lichen. V březnu a dubnu téhož roku pak postupně přijeli do ČLR čeští ministři zemědělství a  národní obrany. V únoru 2002 přijel do České republiky náměstek MZV ČLR Li Zhaoxing, aby zde vedl dvoustranné diplomatické konzultace. V červnu a červenci navštívili Českou republiku postupně členové Státní rady ČLR Wang Zhongyu a Wu Yi.
        Když byl v únoru 2003 zvolen Václav Klaus prezidentem České republiky, poslal mu předseda ČLR Jiang Zemin blahopřejný telegram.